Skladatel Ondřej Soukup (73): Proč už nepíše pro Bílou?
Když měl před pětadvaceti lety premiéru muzikál Johanka z Arku, okamžitě se z něj stal hit, jezdily na něj do Prahy zájezdy z celé republiky. Hlavní roli napsal skladatel Ondřej Soukup (73) pro Lucii Bílou, kterou výborně znal, s manželkou Gábinou Osvaldovou pro ni skládali největší hity. Teď muzikál, který se stále hraje, slaví jubileum a byl důvod k malému bilancování.
Pane Soukupe, řada českých muzikálů se uvádí i v zahraničí. Jak je to s Johankou?
„Je to zvláštní, jak mám v životě štěstí, tak v něčem mám i smůlu. S Johankou jsme byli v roce 2002 pozvaní na první mezinárodní festival muzikálů do Cardiffu, do Walesu, tam se zpívala česky. Potom ji nádherně přebásnil můj přítel, španělský písničkář Gabriel Sopeňa ze Zaragory, do španělštiny.“
Hrála se tam?
„Ve Španělsku měla asi pětadvacet představení, hrál ji kombinovaný česko-španělský soubor, ale ve španělštině. Mám ji přebásněnou i do angličtiny, ale zatím zbytečně. Samozřejmě jsem toužil po tom dostat ji na Broadway. Bylo to asi v roce 2011, kdy mi jeden můj kamarád muzikant, řekl: Hele, já tě seznámím s hudebním kontraktorem na Broadwayi, který tam dává dohromady orchestry a zná kompletně celý broadwayský trh. Třeba ti pomůže.“
Retroview - Jaromír Soukup
Sešli jste se?
„Šli jsme spolu na večeři a já jsem mu odvyprávěl příběh Johanky. A jsou tam nějaké velké scény?, ptal se, to mají producenti rádi. Samozřejmě jsou, třeba když ji upalují na náměstí, myslím, že je tam hodně čumilů! (směje se) Řekl mi – já jsem baskytarista, ty jsi baskytarista, proto udělám jednu věc, kterou jsem nikdy neudělal, protože si ji nemůžu ze své pozice dovolit. Ale jednou to udělat můžu.“
Co?
„Já tě vezmu za několika velkými broadwayskými producenty a ty jim to musíš odvyprávět tak, jak jsi to teď odvykládal mně. Během čtrnácti dnů se ti ozvu a domluvím ti schůzky, že bys přiletěl.“
Jak to dopadlo?
„Za týden mi volal – hele, je to špatné, protože David Byrne připravuje na Broadwayi muzikál Joan of Arc: Into the Fire (Johanka z Arku: Do ohně – pozn. red.), takže toto téma je vyčerpáno. Je mi to strašně líto, ale bohužel. Pak jsem četl, že muzikál opravdu zrealizovali, ale měl velmi špatné kritiky. Nevím, jak by to dopadlo, kdybych se s producenty sešel. Nicméně jsem byl velmi blízko a možná mohl jsem se dostat hodně daleko.“
Johanku z Arku jste tehdy psal přímo na míru Lucii Bílé?
„Samozřejmě. Všechny árie jsem psal s vidinou jejího hlasu, se znalostí jejího rozsahu, jejích možností. Není moc zpěvaček, které by se mohly pochlubit tím, že byl pro ně napsaný muzikál, opera či cokoliv jiného.“
Měl jste výhodu, že jste ji znal, psal jste jí písničky. Kdy vaše spolupráce začala?
„Ještě za bolševika, v roce 1989. S Gábinou jsme ji slyšeli zpívat Naturträne, to je písnička od Niny Hagen, v pořadu Možná přijde i kouzelník. Nám se to strašně líbilo. Psal jsem tehdy Šach Mat, což byl crossoverový projekt pro Uno, a potřeboval jsem tam soprán. Oslovil jsem ji, přišla a nazpívala to. Pak jsem dělal hudbu pro film Requiem pro panenku a říkal jsem si, že z jedné hudby, která je tam pod hodně emotivní scénou, jak Anička Geislerová zapálí celý objekt, by mohla vzniknout písnička. Dal jsem ji otextovat Gábině a vznikla písnička Requiem.“
František a Ondřej Soukupovi o vzniku i zániku kapely Nightwork i o drogách v kapele
Ta má obrovský rozsah.
„Šílený! Zavolal jsem Lucce, ona ji nazpívala, i přes ten šílený rozsah. Pamatuju si, jak mi Karel Gott potom říkal: Jel jsem do Německa autem a slyšel jsem ji v rádiu. Jak to pořád stoupá, tak jsem zpomaloval, až jsem musel zastavit. A říkal si: To není možný, ona přijde o hlasivky! (směje se) Pak jsme si řekli, že spolu něco uděláme, a vznikla Missariel, další deska. Trvalo to patnáct let, co jsme byli spolu.“
Jaká byla ta vaše spolupráce s Gábinou a Lucií?
„Nejdřív jsem skládal hudbu a Gábina ji textovala. Od doby, co vznikla Johanka, se mi zalíbilo psát obráceně, hudbu na texty. Gábina mi je dávala a já je zhudebňoval. Připravili jsme písničky, domluvili desku, zavolali Lucku, natočili její božský hlas a bylo to.“
Mívala připomínky?
„Minimální. Až ke konci na poslední desce přišla slavná hádka o kulajdu. Točil se cover Hallelujah, kde Gábina napsala text »ber to jako recept na kulajdu «. Načež Lucka odmítla zpívat »kulajdu«, že je to hnusné slovo. Těch věcí bylo víc a naše patnáctiletá spolupráce tím skončila.“