Svědectví Ringo Čecha z domu hříchu: Dámy si tam chlapci střídali

Jaké byly dekadentní večírky v bytě malíře Alfonse Muchy (†78), které pořádal jeho syn a spisovatel Jiří (†76) v dobách normalizace? O tom vypráví nejenom nový film Ireny Pavláskové (59) Pražské orgie, ale i jejich přímí účastníci, jako třeba František Ringo Čech (76) nebo Jitka Zelenková (69).
Dostatse na věhlasné Muchovy večírky na Hradčany, bylo velké vyznamenání. Vždyť tam chodil Václav Havel (†75), Pavel Landovský (†78), Karel Gott (80), Ladislav Štaidl(74), Felix Slováček (76), Ondřej Soukup (68), Petr Hapka (†70) nebo Miloš Kopecký (†73). Prostě všichni, kdo něco znamenali. Na všech večírcích byla samozřejmě i scenáristka a spisovatelka Marta Kadlečíková (†61), neskutečně krásná přítelkyně Jiřího Muchy, který ji rád »půjčoval« i ostatním. A právě na Kadlečíkovou nadosmrti nezapomene Ringo Čech, který Martu označuje za jednu z nejvýznamnějších žen svého života.
I proutník Ringo se ostýchal
„Vedle Muchy byly vždycky klenoty. Marta čněla úplně nade všemi. Já jsem na ní mohl oči nechat. Ale věděl jsem, jak to u Muchy žije, ty bohémský večírky, a teď jsem si představil Martu, která tam kraluje, jak je všechny kosí, ty playboye, jednoho po druhým. A říkal jsem si: Ty chudáčku, ty toužíš po takovýhle krásný ženský? Na to zapomeň, blbečku,“ vzpomíná Ringo, který měl s Martou ovšem vztah jen platonický.
Bál se k ní přiblížit. „Bál jsem se, že mě Jirka Mucha zažene a řekne: Kšá, ty rockový bubeníku, nech naši Martu. Protože Marta nepatřila jenom jemu.“
Když se Ringo s Martou na sklonku jejího života hodně spřátelil, natočil s ní kazetu. „Nejsou ty věci použitelné, když se nechci dostat do sporu s pozůstalými nebo někým, koho se to týká,“ konstatuje Ringo Čech.
Legrace s umělým údem
Do domu docházel i režisér Vít Olmer (77), který roky bydlel v sousedství. „V předních pokojích vážně diskutovali přední filozofové a literáti v kravatách, vzadu souložily květinové děti jako o život. Občas mezi ně některý z velikánů zpředu taky zavítal, třeba můj přítel Václav Havel – ovšem se svolením manželky!“ Olmer ho měl moc rád, bývala s ním prý velká legrace a nic »lidského« mu nebylo cizí. „Stejně jako se to ví o Masarykovi. Ale Češi, většinou malí, lokajští lidé, potřebují vidět své velikány hlavně v nadživotní, důstojné, bronzové podobě,“ říká Olmer a popisuje, jak to u Muchy také probíhalo. „Vzpomínám si, jak jedna z hudebních mániček vytáhla z báglu umělý připínací úd, v té době u nás málo známou erotickou pomůcku, s komentářem: Volové, to jsem si přivez z mezinárodního setkání pokrokový mládeže v Berlíně!“