Jan Dohnálek: Po mrtvici byl měsíc v komatu a popisuje, co prožíval
Až do svých osmačtyřiceti let žil Jan Dohnálek (58) z Prahy normálním životem. Pak ho skolila těžká mrtvice a měsíc byl v kómatu. Přežil! Teď pomáhá podobně postiženým lidem vrátit se znovu do života.
Připadal si nenahraditelný, makal dvanáct až šestnáct hodin, sedm dní v týdnu. Vedl úspěšnou firmu s počítači, zapomněl odpočívat... Nemoc udeřila zničehonic. „Měl jsem jednání, pamatuji si, jak jsem asi v jeho půli vstal, řekl jsem, aby mi zavolali doktora, a zhroutil jsem se,“ začíná vyprávět svůj příběh. V nemocnici se probudil až po 30 dnech. Nemluvil, nehýbal se. Vše co se dělo kolem, vnímal, reagovat nedokázal.
„Po několika měsících po návratu z nemocnice jsem ušel jen asi třicet metrů. Nejsem hospodský typ, ale začal jsem chodit s pejskem do hospody blízko domu. Pětadvacet metrů tam a pětadvacet zpátky. Postupně jsem si zvykal na pohyb venku a pomalu si trasu prodlužoval. Člověk musí sám chtít,“ radí. Při léčbě a rekonvalescenci si umínil, že bude znovu lyžovat. „První sezónu se mi to nepovedlo, ale druhou už ano,“ říká Jan Dohnálek.
Založil Ictus
Jan Dohnálek se po třech letech dokázal vrátit do práce. „Pak mi ale došlo, že když můžu já, mohou i ostatní,“ říká s tím, že založil neziskovou organizaci Ictus, která nabízí pomoc lidem po mrtvici a organizuje ozdravné pobyty pro podobně postižené. „Letos jsem měl na výjezdech 35 lidí. Čtyřiatřicet jich začalo znovu plavat, což považuji za obrovský úspěch,“ dodává s hrdostí.
Cévní mozková příhoda
*Mozkový infarkt, iktus, mrtvice, jsou její další názvy.
*Jde o akutní onemocnění způsobené uzávěrem některé z mozkových tepen a následnou nedokrevností části mozku nebo krvácením do mozku.
*Ročně u nás onemocní zhruba 35 tisíc lidí. Třetina z nich do jednoho roku zemře. Třetina přežije s trvalými a těžkými následky a jen třetina vybojuje život bez velkých následků.
Příznaky mrtvice
*Mrtvice má velmi rozmanité projevy od téměř bezpříznakového stavu až po závažný stav končící smrtí.
*Závažnější příhoda se projevuje ztrátou vědomí a poruchou hybnosti. Také může dojít k poruchám citlivosti, ztráty rovnováhy, brnění tváře, poruše zraku. Pacient může zvracet, špatně se vyjadřovat nebo mít bolesti hlavy.
*Může dojít i ke krátkodobému výpadku funkce určité části mozku v trvání několika minut až hodin, které se opět spontánně zcela upraví. I tak je ale nezbytné ošetření!
Jak poznat cévní mozkovou příhodu?
*Tvář – požádejte nemocného, aby se usmál, zapískal a ukázal zuby. U člověka s iktem dochází k poklesu ústního koutku. Pokud se usměje, ústní koutky nebudou symetrické.
*Ruce – požádejte nemocného, aby natáhl ruce před sebe a otočil je dlaněmi dolů. Ochrnutá ruka obvykle rychle klesá.
*Řeč – požádejte pacienta, aby řekl jednoduchou větu, například: »Starého psa novým kouskům nenaučíš.« Nemocný toho není schopen, nebo bude slova komolit.
