Dědictví – zlatý důl, nebo noční můra?

Vypořádání dědictví mezi sourozenci může být složité

Představte si situaci, kdy po smrti jednoho z rodičů očekáváte dědictví, a zjistíte, že kromě vás a vašeho sourozence měl další děti z různých vztahů. To znamená, že se s nimi budete o dědictví dělit. Rozdělení dědictví mezi sourozenci není jednoduché a často ho doprovází vášnivé hádky.

Málokoho v takovou chvíli zajímá, jak se dědictví rozděluje dle zákona. Dědické právo mluví jasně – dědictví mezi sourozenci se dělí rovným dílem, pokud zesnulý neurčil v závěti jinak. Pokud měl zesnulý čtyři děti, každé má nárok na čtvrtinu dědictví.

Je přitom jedno, zda se jedná o děti z manželství či mimo něj. Nezáleží ani na tom, jaký měli se zesnulým rodičem vztah. V případě, že se některý ze sourozenců cítí ukřivděný, může se obratit na soud. Nejčastěji soudy řeší spory o životní pojištění, u nichž pojišťovny vyplácí vysoké sumy (více se dočtete zde).

Rodiče vás mohou vydědit

Rodiče mohou děti vydědit. Pokud se nyní ptáte: „Jak se dozvím o vydědění, když mi to příbuzný nesdělí sám?“, tuto skutečnost oznamuje potenciálním dědicům notář. Podmínky vydědění jsou však přísné a lze tak učinit jenom ze zákona definovaných důvodů.

Důvodů k vydědění je několik, patří mezi ně:

●      neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi

●      odsouzení pro spáchání trestného činu

●      neprojevování dostatečného zájmu

●      vedení trvale nezřízeného života

●      dědická nezpůsobilost

●      zadlužení a marnotratnost

Pokud podle dědice neměl zesnulý na vydědění právo, může se obrátit na soud. Počítejte ale s tím, že soudní spor může trvat i několik let a výsledek není předem jistý. Je jen na vás, zda vám dědictví po zemřelém stojí za léta strávená soudními tahanicemi.

Dědění ze závěti vs dědění ze zákona

V ideálním případě by měl zesnulý po sobě zanechat písemnou závěť, která jasně stanovuje, kdo a co zdědí. I sebelépe sepsaná závěť nemusí být platná, pokud nesplňuje zákonem dané náležitosti. Závěť musí být sepsána vlastní rukou zesnulého nebo u notáře, musí v ní být uvedeno datum a místo sepsání a samozřejmě i podpis.

Pokud některá z náležitostí chybí, je závěť neplatná a nastupuje dědění dle dědického práva. Dědí se podle šesti skupin, které jsou určeny příbuzenským vztahem k zesnulému. První na řadě jsou děti a manžel či manželka, následují rodiče a sourozenci a nakonec tety a strýcové. Nejsou-li žádní dědicové v první skupině, přechází dědictví na další skupinu v pořadí.

Dále je tu nepominutelný dědic, což je potomek zesnulého (dědic potomek). Ten má nárok na podíl z dědictví, ačkoliv není v závěti uveden, pokud nebyl vyděděn. Nezletilým potomkům musí připadnout alespoň tolik, kolik činí jejich zákonný dědický podíl. U zletilých potomků to musí být alespoň jedna čtvrtina jejich zákonného dědického podílu.

Darování majetku za života zesnulého a vliv na dědictví

Kromě závěti může do hry vstoupit také dědická smlouva. Té je z pohledu zákona dávána přednost, jelikož se zněním smlouvy dědic již souhlasil. Majetek darovaný skrze dědickou smlouvu nepodléhá dědickému řízení a rovnou „putuje“ k uvedenému dědici.

I zde ale musíte počítat s omezeními. Podle zákona je možné pomocí smlouvy darovat pouze tři čtvrtiny majetku. Znění smlouvy mohou ostatní dědicové napadnout u soudu zejména v případech, kdy byl darován majetek nepřiměřeně vysoké hodnoty nebo když k podpisu závěti došlo krátce před smrtí zesnulého.

Vyloučení manžela z dědictví není jednoduché

Samostatnou kapitolou je společné jmění manželů (SJM dědictví), které se týká pozůstalých manželů či manželek a jejich dětí (sourozenců). Do dědictví spadá veškerý majetek, který manžele společně nabyli po svatbě. Součástí jsou i veškeré dluhy.

Pokud se rozhodnete manžela nebo manželku vydědit, můžete k tomuto účelu využít závěť. Ta však ochrání jen majetek, který máte ve svém vlastnictví. SJM ovlivňuje také dědictví vašich dětí, kterým můžete prostřednictvím závěti odkázat pouze polovinu svého majetku.

Těžší je situace u družek a druhů. Ti sice spadají do druhé dědické skupiny, ale ani tak nemají dědictví jisté. Nárok na dědictví máte pouze tehdy, pokud žijete společně v jedné domácnosti minimálně po dobu jednoho roku. Pokud má váš partner/ka děti, bude dědictví rozděleno mezi ně.

Dědické řízení se může i pořádně protáhnout

I když se dědici shodnou, pořád to neznamená, že vypořádání dědictví zabere několik dní.  Doba vyřízení dědictví je různá. Standardně počítejte s dobou několika měsíců (zhruba 4 měsíce). Nastanou-li komplikace či neshody mezi dědici, může se proces protáhnout na rok i déle.

Většinu dědiců se dále zajímá, jak dlouho trvá převod peněz z dědictví. Na účet vám dorazí obvykle do 30 dnů od pravomocného rozhodnutí. V případě nesrovnalostí může převod peněz z dědictví trvat i déle. Nejčastější jsou spory o různé smlouvy, ale i formality, jako je například přepis elektřiny či vypořádání dluhů.

Vypořádání dědictví rozhodně není procházka růžovou zahradou. Je spíše náročný běh na dlouhou trať plný překážek a nástrah. Buďte připraveni a zjistěte si co nejvíc informací předem. Hlavně se snažte chránit rodinné vazby. V průběhu nepříjemného dědického řízení se na ně často zapomíná.

Autor: Michaela Svobodová