Tisíc let staré tajemství: Utajené prostory pod Chrámem sv. Víta
8 fotografií
Unikátní průvodce po českých a moravských náměstích, letošní výletní bedekr Blesku, nabízí mj. pražská náměstí a mezi nimi navíc třetí nádvoří Pražského hradu, které sice není náměstím, ale kdysi dávno bylo! Dozvíme se tak nyní úplné novum! Pod geometricky úhlednou dlažbou katedrálního nádvoří jsou betonem zakonzervovány prostory archeologických vykopávek, totálně jiný svět, více než tisíc let staré ruiny.
A pod tím, jako v bizarním sendviči, novodobé katakomby, papalášské kobky proti jadernému napadení. Tohle jsme ani v nejmenším netušili. Jdeme proti času, pod raný středověk se vměstnal komunistický krtek se svými norami. Pražský hrad je plný tajemství a zajímavostí. My ovšem, podle bedekru, nejprve vystoupáme do výšin, abychom si prohlédli vše pěkně shora. Na jižní věž, tedy zvonici svatého Víta, vede 287 schodů úzkou kamennou schodišťovou šroubovicí. Točíme se tu jako křeček v kolečku, až úplně nahoru. Také se hůře vyhýbáme, avšak nadrozměrní sem nechodí, takže to zvládáme. A dolů se nám lehce zamotá hlava, ale to je daň za čarokrásný výhled na matičku Prahu z výšky 56 metrů. Potřebujeme fyzičku, je to vážně vysoko…
Tajemství třetího nádvoří
Koho by ale napadlo, když hledí dolů na třetí nádvoří, že úhledně srovnané dlaždice zakrývají ještě tenhle jeden prostor. Pod obřím betonovým sarkofágem z 20. let minulého století jsou »v suterénu« narovnané žulové a kamenné kvádry do zvlněných a křivolakých chodníků a sem tam je dělí příkop či jiná průrva. Také tu najdeme základy dřívější rotundy, kostela a paláců a ještě jiná obvodová zdiva. Vše v několika vrstvách! Vlastně je zde ještě jedno nádvoří. Bylo to tady nerovné, plné výmolů, dokonce zde vedl příkop. Srovnal to až slovinský architekt Josip Plečnik, kterého si pozval prezident Masaryk na úpravu Pražského hradu. Ke katedrále se kdysi přicházelo vzhůru úvozem, byl zde poměrně hustý porost keřů a stromů, rozhodně bychom to dnes nepoznali.
Energetické Žiži
Říkalo se tomu tady také Žiži a měl tu snad být pahorek s výrazným energetickým působením. Aspoň tak si to poznamenal Karel IV. ve svých pamětech. Jenže o něm se vědělo, že koketuje s okultismem a jiným nadpřirozenem. Ano, přímo na nádvoří. Nás ale zajímá kopie vzácné gotické sochy sv. Jiřího, který na kašně propichuje drak. O kus dál se tyčí štíhlý pylon z jediného kusu mrákotínské žuly. Měl původně 18 metrů, ale špička se při přepravě odlomila a měří nyní 15,6 metru. Zato je ozdoben pozlacenou špičkou. Stojí tu od listopadu roku 1928.
Vidíme až na Spartu
Měli bychom si z ochozu prohlédnout i svatojiřskou románskou baziliku východním směrem. Její levá věž je subtilnější a říká se jí Eva, pravá, silnější, nese jméno Adam a svoji družku tak údajně chrání. Byl to prý jakýsi italský zvyk stavět jednu věž užší, ale nic moc o tom už dnes nevíme. Vidíme i na fotbalovou Spartu a na Letnou, kde ještě v šedesátých letech stával obří Stalin se svojí »frontou na maso«. Úplně na dosah je měděný kohout!
Buchlovický zámek se dočká nové střechy: Záchrana skvostu přijde na 56 milionů!
Celý článek8 fotografií
