50 starých korun za 1 novou: Komunisté ožebračili vlastní lid!
6 fotografií
„Měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé.“ Tak ještě 29. května 1953 uklidňoval veřejnost komunistický prezident Antonín Zápotocký (1884 – 1957). Jenže už den nato stálo v zákoně, že od nového měsíce lid v lepším případě mění své úspory v poměru 5:1, v horším 50:1...
Že se něco chystá, si veřejnost špitala dlouho předtím, než komunisté svůj ďábelský plán k 1. červnu 1953 uskutečnili. Zákon o peněžní reformě vstoupil v platnost přesně před 70 lety.
Otřesená důvěra
Cílem akce, o které věděl jen uzoučký okruh soudruhů, bylo skoncovat s přídělovým systémem, vymýtit černý trh a zchladit vysokou poválečnou poptávku, která zdaleka nemohla být uspokojena. Žádný z vytyčených cílů reforma podle historika Vojtěcha Kesslera nesplnila. „Vedla pouze k poklesu životní úrovně širokých vrstev obyvatelstva, otřesení důvěry ve státní instituce a movité a nemovité hodnoty jako takové,“ uvádí.
15 miliard fuč
Tak například: Člověk si mohl v hotovosti vyměnit nejvýše 300 korun v poměru 5:1. Mzdy, platy a důchody se přepočítávaly též v poměru 5:1. Veškerou další hotovost banky vyměňovaly v poměru 50:1. Bez náhrady byly zlikvidovány všechny pojistky, dluhopisy a ostatní cenné papíry. Suma sumárum, podle tehdejších odhadů Čechoslováci přišli o skoro 15 miliard Kčs.
Brbláš? Bručíš!
To samozřejmě vyvolalo nevoli širokého obyvatelstva, včetně dělníků sympatizujících s režimem. Protestní akce se odehrávaly ve fabrikách po celé zemi, největší z nich pak v Plzni, Ostravě nebo Strakonicích. Zatčeno bylo přes 600 osob, zhruba polovinu z nich poslal do vězení plzeňský soud.
Lidové milice proti puči
Zobav z reakce obyvatelstva Komunistická strana Československa svým rozkazem z 30. května 1953 nařídila uvést Lidové milice do bojové pohotovosti. Její příslušníci měli rozdrtit jakýkoliv „pokus nepřátel o reakční puč“.
I policisté cítili podraz
Na hladkou směnu starých peněz na nové měli dohlížet i příslušníci Veřejné bezpečnosti. Mnozí z nich – jak vyplývá z dokumentů Archivu bezpečnostních složek – ale reformu brali jako podraz. Například vrchní strážmistr Jan Nováček z třebíčské VB měl před svými kolegy prohlašovat, že „měnovou reformou byli okradeni dělníci a nechť ho nikdo nechodí přesvědčovat, nebo mu dá do zubů.“ Štábní strážmistr Šoltéz ze Starého Smokovce zase pomáhal své manželce, která byla vedoucí prodejny, „uschovat 200 kg a 700 kusů mýdla, aby se obohatili v nové měně“.
Víte, že...
...za to, že Československo neinformovalo o chystané reformě, mu Mezinárodní měnový fond v roce 1954 ukončil členství? Obnovno bylo až v roce 1990.
6 fotografií
