V Otrokovicích žije nový druh tesaříků: Náplava z Asie

Jeho domovinou je Čína, Mongolsko, asijská část Ruska či Uzbekistán, v Česku byl poprvé objeven před 12 lety v Otrokovicích. A invazivní tesařík trichoferus campestris se odtamtud šíří dál. Kde se vzal právě na Zlínsku?
Hezky česky bychom o něm mohli mluvit jako o »náplavě«. „Přicestoval k nám zřejmě párek v kamionu se surovinou do společnosti Barum Continental. Prvního brouka objevil v Otrokovicích entomolog Jaroslav Skopal v hromadě dříví břízy, proložené latěmi z palet pocházejících z Ruska. Tesaříky sbírá a nevěděl si rady s určením. O radu požádal Andreje Sabola z Ostravy a spolu ho v roce 2010 určili,“ přibližuje entomolog Dan Čagánek (56) s tím, že výhradní lokalitou brouka jsou v Česku Otrokovice a okolí. „Je tu dominantní mateřská populace,“ dodává muž, jenž se pyšní dosud největším exemplářem nového tesaříka lapeného u nás, má 25 milimetrů.
Pomáhá zářivka
„Chytil jsem jich už několik a daroval. Je to škůdce, larvy se živí dřevem, není chráněný,“ konstatoval Čagánek, který si na lov brouků pořídil nového pomocníka. „V pouličních lampách jsou už LED světla a ty hmyz nepřitahují. Pořídil jsem si speciální zářivku. Vyzařuje černomodré světlo. Vzal jsem plachtu a udělal pokus na balkoně. Vyšlo to,“ vypráví entomolog. Díky světlu se mu podařil úlovek, z kterého má opravdu radost. „Jde o unikátní páreček tohoto tesaříka. Samička je velká, měřila 25 milimetrů. Samec je o třetinu menší. Tak velký exemplář se mi podařil poprvé a nechal jsem si ho. Mohou mít velikost 11 až 28 milimetrů,“ vysvětluje.
Víte že...
...tesaříci trichoferus campestris žijí v dřevinách topolu, ořešáku, břízy, ale i ovocných stromů? Chyceni už byli i v Tlumačově a Olomouci. Na Slovensku ve Štúrově.
Zavlečené člověkem
Invazivní druhy živočichů či rostlin jsou ty, které jsou na daném území nepůvodní, člověkem zavlečené. Nekontrolovaně se šíří, přičemž agresivně vytlačují původní druhy. Nemusí být jen z jiných států či kontinentů. Za nepůvodní jsou označovány i ty, které nejsou součástí přirozených společenstev určitého regionu. V Česku se tak může jednat o druhy nepůvodní pouze v určité části území. Například na Šumavu patří, ale už třeba v Bílých Karpatech mohou likvidovat tam původní druhy živočichů a rostlin.