Exponáty ze Zelené hory: UKRYTÁ KRÁSA ZE ZÁMKU ČERNÝCH BARONŮ!
4 fotografie
Přes 70 let nemohla veřejnost spatřit na jednom místě exponáty ze zámku Zelená hora na Plzeňsku. Teď jsou unikáty z místa, kde se odehrával děj kultovního filmu Černí baroni (1992), k vidění v Městském muzeu a galerii v Nepomuku.
Celý mobiliář ze zámku zmizel v roce 1949, kdy objekt získala armáda. V románu Miloslava Švandrlíka (†77) z roku 1969 právě v Zelené hoře sídlili »pétépáci« neboli černí baroni a natáčel se zde i stejnojmenný film. „Většina, tedy zhruba tisíc předmětů, skončila v depozitářích. Nejvíce z nich v Kladrubech na Tachovsku, některé pak v expozicích zámků ve Velharticích, Třeboni či Jindřichově Hradci. Část mobiliáře byla po roce 1953 rozprodána ve veřejných aukcích,“ přiblížila pro Aha! vedoucí nepomuckého muzea Svatoslava Kožíková (35).
Výstava s názvem Krása zrakům ukrytá připomíná 800 let od první písemné zmínky o zámku Zelená hora. „To, že exponáty vystavujeme pohromadě, je ojedinělý počin. Poprvé po dlouhé době se dostaly domů. I když ne přímo na zámek, tak alespoň do jeho blízkosti. Vždyť Nepomuk je přímo pod kopcem, na kterém Zelená hora stojí,“ potěšilo Kožíkovou. Nejcennějším předmětem výstavy je gotický deskový reliéf s výjevem Kristova dětství z 16. století. K vidění tu jsou i sáně, které tehdejším majitelům zámku, rodu Auerspergů, daroval ruský car Alexandr II.
Hraběnka Marie a děsivá pověst
Velkou vzácností je originální portrét hraběnky Marie Dominiky z Martinic z roku 1769. „Jeho dominantou je původní bohatě vyřezávaný a zlacený rám, který měří přes dva metry,“ prozradila Kožíková s tím, že k obrazu se váže děsivá pověst. Hraběnka se prý zamilovala do myslivce a porodila mu dítě. Její otec však nechal novorozence zaživa zazdít za krbem v černém pokoji. Když pak nechal v lese myslivce zastřelit a řekl, že to udělali pytláci, vstoupila Marie do kláštera, kde dožila. Po smrti se prý její duše vrátila na zámek a od té doby vždy o půlnoci vystupovala z obrazu a s nářkem hledala po chodbách své dítě.
Čelenka a šaty Emy Destinové
Na výstavě je kromě předmětů ze Zelené hory k vidění i část věnovaná opeře Libuše, což odkazuje k nálezu Rukopisu Zelenohorského neboli Libušina soudu. Ten se našel v zámecké knihovně v roce 1817. Nejcennějším předmětem této části je přes sto let starý kostým Libuše s čelenkou, který měla na sobě pěvkyně Ema Destinnová při opeře Libuše, když se v roce 1881 a pak znovu po vyhoření v roce 1883 slavnostně otevíralo Národní divadlo.
4 fotografie
