Kolik hadů v Česku žije a proč se nemusíte bát?
Tajemní, mystičtí, krásní ve své barevné rozmanitosti, lidmi obdivovaní i obávaní. Na našem území jich žije jen pět druhů. Hadi obestření mnoha mýty mají nyní své mimořádné místo v pražské zoo. A nevěřte tomu, že ti čeští jsou zabijáci.
Na spočítání druhů hadů, které můžeme v létě na výletě po domovině zahlédnout, stačí prsty jedné ruky – užovka hladká, užovka obojková, užovka podplamatá, užovka stromová a jediná jedovatá zmije obecná. Upřímně, takové setkání je spíše vzácností. Hadi se člověku raději vyhnou. Expozice, která v zoo vznikla, má ukázat rozdíly mezi našimi plazy a zbavit je falešných mýtů, které veřejnost zbytečně děsí a vzácné hady nezřídka stojí život. Na podobnost s obávanou zmijí často doplácí zejména užovka hladká. „Pro laika nemusí být snadné užovky od zmije odlišit, protože hadi jsou velmi variabilní ve zbarvení i velikostech a pozorovaný had ne vždy odpovídá fotografii z internetu,“ vysvětluje kurátor plazů v Zoo Praha Petr Velenský. Avšak ani uštknutí zmije pro zdravého člověka není podle něj život ohrožující. Naopak, ohroženi jsou všichni naši hadi, patří k ubývajícím druhům a zaslouží si ochranu.
Předsudky o zmijích
Přemnožují se
NE. Zmije obecná je u nás kriticky ohroženým druhem. Lokálně může v podhůřích či na horách být četná, celkově se ale jedná o vzácného hada. V nížinách a teplých oblastech většinou zcela chybí.
Útočí
NE. Zmije je plachá, člověku se raději vyhne. Kousne pouze v sebeobraně, nejčastěji v úleku. K uštknutí dochází, když na ni člověk nechráněnou rukou sáhne nebo nedostatečně ochráněnou nohou šlápne. Akční rádius zmije, která byla zastižena mimo úkryt a cítí se ohrožená, není větší než půl metru. Potkáte-li ji na horském chodníčku, můžete ji zcela bezpečně obejít, případně ji z metrové vzdálenosti v klidu vyfotografovat.
Ochranáři je vypouštějí
NE. Žádné zmije se nikdy do naší přírody nevypouštěly, v lidské péči se navíc obtížně chovají. Namnožit je do té míry, aby se daly pustit do přírody, je v podstatě nemožné.
Je velký had
NE. Všechny zprávy o »tááákhle velkých« metrových až dvoumetrových zmijích jsou fámy. Zmije obecná je malý had. Samice měří většinou 50 až 70 cm, samci jsou při spodní hranici tohoto rozpětí. Zmije delší než 75 cm je zcela výjimečná.
Nemá měsíčky, je to zmije
NEMUSÍ BÝT. Tvrzení, že had, který nemá »měsíčky« za hlavou, je zmije, neplatí vždy. Má je pouze užovka obojková. Za zmiji bývá tak nejčastěji považována užovka hladká, obývající rozptýleně celé naše území. V teplých oblastech kolem řek označují jako vodní zmiji chataři často užovku podplamatou. Ve zbytečné panice mohou lidé považovat za zmiji i slepýše, který není hadem, ale ještěrkou se zakrnělýma nohama.
Ročně usmrtí desítky lidí
NE. V posledních 50 letech je prokázaný jediný případ úmrtí po uštknutí zmijí. Postižený muž byl nemocný a před uštknutím s hadem holou rukou manipuloval. Zemřel pravděpodobně na anafylaktický šok.
Uštknutí má za následek smrt
PŘEHNANÉ. Uštknutí zmijí obecnou je zdravotní komplikace, kterou není radno podcenit a je třeba vyhledat lékařskou pomoc. Není však třeba bát se o život. Otrava jedem zmije má pozvolný nástup 12 až 24 hodin.
Malá je méně jedovatá
NE. Ani na mládě zmije nesahejte. Neplatí, že by malá zmije byla méně jedovatá, než velká. Jed mláďat může být složením, nikoliv množstvím, nepříjemnější, než jed dospělých zmijí.
První pomoc
Při uštknutí zmijí nikdy vpichy nerozřezávejte, nevysávejte ani nepodvazujte. Důležité je zachovat klid a postiženou končetinou hýbat co nejméně, ruku je dobré dát do závěsu, nohu do dlahy, a vyhledat lékaře. Nepijte kávu, čaj ani alkohol, které rozproudí krev. Zdravotníci budou nejspíše jen monitorovat zdravotní stav postiženého a zakročí v případě komplikací.
Více o jednotlivých druzích na území Česka se dočtete v tištěném vydání deníku Aha! (30. 7. 2021)
