Časosběrný snímek: Šálí nás zrak, nebo... Planety se zvětšují?

Tomu se říká planetární přehlídka! Vítězem soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM) se stal snímek Tadeáše Valenty zachycující neustálé změny ve velikosti planet při pohledu na noční oblohu. Venuše se zvětšila i trojnásobně...
Ve skutečnosti se samozřejmě jedná o optickou iluzi způsobenou neustálým pohybem planet a dalších objektů vesmírem. „Fotografií jsem se snažil ukázat měnící se úhlové rozměry a fáze planet během roku 2020 při pohledu na ně malým dalekohledem,“ vysvětluje oceněný autor Tadeáš Valent, jemuž zdaleka nestačilo jedno cvaknutí fotoaparátem. Výsledný snímek je složený z celkem 44 záběrů planet a Slunce vytvořených v průběhu loňského roku. Za »pár korun« Kromě změn ve fázích planet a jejich velikosti se autorovi podařilo zachytit i nedávno objevené skrvny na Slunci. Fotografie je o to cennější, že autor při její tvorbě využil obyčejný dalekohled v hodnotě okolo pěti tisíc korun. „Doufáme, že snímek bude inspirovat i další majitele menších dalekohledů k novým a krásným pohledům do nebe,“ řekl porotce soutěže a astronom Marcel Bělík.
Víte, že...
...soutěž ČAM České astronomické společnosti se pořádá již 15 let?
Jupiter a Saturn: Letní obři
Obří planety Jupiter a Saturn měnily na obloze svou velikost podle toho, jak se měnila jejich skutečná vzdálenost od Země na společné pouti kolem Slunce. Největší jsou v létě během opozice, kdy se obě planety nacházejí na opačné straně naší oblohy než Slunce a jsou Zemi nejblíže. Během podzimu a zimy se pak obě planety relativně zmenšují.
Mars: Ubral polovinu
V okolí Marsu je nyní nebývale živo, své sondy má v jeho blízkosti Čína, Sáudská Arábie i USA. Loni byla rudá planeta na obloze největší okolo říjnové opozice se Sluncem, kdy zároveň panovaly ideální podmínky pro její pozorování. Koncem roku se velikost Marsu na obloze oproti maximu změnšila přibližně na polovinu.
Venuše: Z tečky obří srpek
Z pohledu astronoma zaznamenala největší změny v průběhu roku Venuše. Ta obíhá uvnitř dráhy naší planety, proto ji na obloze vidíme jako Jitřenku či Večernici, nikdy ne po celou noc. Na počátku roku byla díky vzájemné geometrii drah Země, Venuše a Slunce vidět jako malá osvícená tečka. V průběhu roku se ale postupně zvětšovala a v květnu již ukázala srpek podobný Měsíci.