Změna lidské DNA: Jak nebýt člověkem, ale Marťanem!
3 fotografie
Diskuze nad vakcínami, virovým nebezpečím na Zemi, kdy není kam utéct, opět otevírá debaty o kolonizaci vesmíru. Tedy v podstatě o útěku z naší planety, kde to teď za moc nestojí. Poslat člověka osidlovat Mars se už roky jeví jako alternativa pozemského života.
Člověk na Marsu? Může být, potrvá to desítky let a kromě dlouhé cesty (cca 8 měsíců) na sousední planetu je podle genetických inženýrů nutné řešit změny v lidském organismu. Před tím ovšem změnit etické normy zásahů do tělesných schránek, resp. do DNA. „Připravte se, že budeme méně lidmi,“ napsal Space.com.
Buněčný upgrade
Totéž si můžeme myslet o očkování, budoucí úpravě naší imunity, abychom čelili novým virům a mutacím již známých virů. „Pokud chce lidstvo ovládnout Mars, žít tam, pracovat a zakládat rodiny, musí přistoupit k technologickým zásahům do vlastních tělesných schránek,“ míní Kennda Lynchová, astrobioložka ústavu pro výzkum Měsíce a planet Sluneční soustavy (LPI) v Houstonu. Znamená to upgrade buněčné stavby ve smyslu rezistence vůči kosmickému záření. Bude to chtít něco jako jiný metabolický program. Miliardář Musk ohlásil cestu člověka na Mars už za čtyři roky, první sídliště hodlá stavět ve 30. letech tohoto století. Jak to stihnout? Lidé na rudé planetě i cestou tam budou vystaveni vysoké radiaci, mikrogravitaci (třetinová než na Zemi) způsobující úbytek kostní hmoty a dalším nebezpečím.
Spásné želvušky
Vědci už například v laboratoři vložili do lidských buněk geny ze želvušek, drobných živočichů, kteří jsou známí odolností a mohou přežít vakuum ve vesmíru. Podle Christophera Masona, genetika z lékařské fakulty Cornellovy univerzity v New Yorku, upravené buňky vykazovaly větší odolnost vůči záření než jejich normální protějšky. Do DNA je údajně možné zanést extrémofilní mikroby – jako je např. bakterie Deinococcus radiodurans, která je odolná vůči radiaci. „Jsou obrovským a přirozeným rezervoárem úžasných vlastností a schopností v biologii,“ říká dr. Mason. Další možností je zanést kultury mikrobů přímo na Mars a tam je kultivovat, což má ale také etické hranice. Dále si tam vyrobit atmosféru a oteplit povrch (průměrná teplota je tam -63 °C). Jde o tzv. terraformaci (změnu klimatu pro osídlení, což ale není v dostupné době reálné).
Celý článek naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha!
3 fotografie
