Smrt nejznámějšího astronoma Pereka (†101): Komunistům utekl do USA!
Luboš Perek, legenda české astronomie, už není mezi námi. Zemřel ve stojedna letech, oešel do hvězdného nebe. Vytvořilnapříklad dodnes používaný katalog planetárních mlhovin, převedl využívání vesmírného prostoru na námořnické právo a hlavně – Česko mu vděčí za svůj největší dalekohled.
O výstavbě dvoumetrové dalekohledu na hvězdárně v Ondřejově rozhodla československá vláda na jeho popud v roce 1959. „Perek poté pravidelně dojížděl do německé Jeny, aby dohlížel na konstrukci,“ řekl mluvčí Astronomické ústavu Pavel Suchan. Dalekohled byl dokončen v roce 1967 jako tehdy devátý největší na světě. Ve stejném roce vytvořil dodnes využívaný katalog planetárních mlhovin, vzdálených objektů složených z plynů a »umírajících« hvězd. Šéfoval v OSN Významné rozhodnutí pak učinil Perek jako ředitel Úřadu OSN pro vesmírné záležitosti, jímž byl do roku 1981.
„Formuloval, že mezinárodní vesmírný prostor začíná ve výšce 100 kilometrů, díky čemuž nemuseli provozovatelé satelitů platit za pronájem vzdušného prostoru nad státy. V podstatě tam začalo platit námořnické právo,“ vysvětlil Suchan. Perek se také jako vůbec první zabýval i problematikou kosmického odpadu, úlomků z družic, který dodnes komplikují vesmírný provoz.
Víte, že...
...dalekohled ve středočeském Ondřejově nese Perkovo jméno od roku 2012?
Věčně pozitivní génius
Pavel Suchan měl mnoho let kancelář na Ondřejově hned vedle Luboše Perka. „Byl osvěžujícím člověkem, věčně se usmíval a ještě ve sto letech žertoval. Člověk může být velká osobnost, ale je to na nic, pokud si toho génia nechává pro sebe a je na svět protivný. On byl génius lidsky i profesně, a pro mladou generaci je inspirativní,“ řekl Suchan.
Nechtěl ponocovat
Zatímco pro většinu astronomů je typické, že patří mezi takzvané sovy, které jsou nejaktivnější v noci, u Perka to bylo naopak a ponocoval velmi nerad. „Byla to pro něj určitě nevýhoda. Dnes je už vše automatizované, ale on opravdu musel celé noci bdít u dalekohledů, aby pozoroval hluboký vesmír. A na to on nebyl,“ vysvětluje Suchan.
»Utekl« do New Yorku
V roce 1968 Perek vystřídal na pozici ředitele Astronomického ústavu ČSAV Bohumila Šternberka. Ovšem po invazi spřátelených vojsk v roce 1968 byl z funkce odvolán a do roku 1975 byl pouze pověřen řízením. „Stejná práce, ale bez ředitelského platu,“ usmíval se. „Chtěl jsem z té funkce odejít, ale nechtěl jsem, aby to bylo přes kriminál. A pak se naskytla příležitost odejít do New Yorku dělat šéfa oddělení sekretariátu OSN pro mírové využití kosmického prostoru. Rozmýšlel jsem se asi pět minut,“ řekl mi před časem pro časopis Týden s tím, že emigrovat nechtěl. Kvůli mamince a rodině manželky.
Maturita místo nasazení
Perek se narodil 26. července 1919, vystudoval matematiku a deskriptivní geometrii na Přírodovědecké fakultě UK. V říjnu 1939 složil první státnici, kvůli uzavření vysokých škol nacisty ale dále studovat nemohl. Aby nemusel jít pracovat do Německa, zapsal se na Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Praze, kde si udělal druhou maturitu. V roce 1946 absolvoval Masarykovu univerzitu v Brně a v roce 1956 získal doktorský titul na Karlově univerzitě.
