Pozor na trombózu: Riziko dlouhých štrek
Letadla se pomalu odlepují od země, hranice se otevřely. I když s opatrností a různými omezeními kvůli koronaviru, ale můžeme zase cestovat. Ovšem pozor, cestování bývá spojené i se vznikem akutní žilní trombózy, která může ohrozit i život. Zejména při cestách letadlem, autobusem a také autem delších než 8 hodin.
„Výskyt cestovní trombózy u dlouhých letů je asi třikrát vyšší než průměr v běžné populaci. Cíleným vyšetřováním ultrazvukem od dvou dnů po přistání byla zjištěna žilní trombóza až u 10 % cestujících,“ vysvětluje angiolog MUDr. Jiří Matuška s tím, že riziko roste s délkou letu a při opakovaných letech v krátkém časovém období. „U třetiny cestujících se toto onemocnění může projevit již během cesty, u dvou třetin během 2 – 8 týdnů po jejím ukončení. Nejzávažnější komplikací žilní trombózy je plicní embolie, která může být smrtelná,“ varuje.
Co a kolik pít
„Ukazuje se, že důležitou a velice snadno napravitelnou příčinou vzniku tohoto onemocnění je snížený příjem tekutin, který způsobí výrazné zahuštění krve, dehydrataci,“ říká prof. MUDr. Jan Piťha z Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol a dodává: „Vhodným nápojem je čistá voda, v případě silnějšího pocení v horkém prostředí pak vody více mineralizované a nesycené. Sycené totiž poměrně rychle potlačují pocit žízně, a příjem tekutin by tak mohl být snížen. Optimální příjem je 2 – 3 litry během delších letů nebo jízd, při výraznějším pocení a u rizikových osob i větší."
Nebezpečí u okénka?
Zvýšené riziko trombózy u cestujících sedících u okénka je zejména tehdy, pokud se nedonutí vyjít opakovaně do uličky a projít se. Ti na sedadlech u uličky si mohou snáze protáhnout nohy nebo se projít.
Co je žilní trombóza
Jde o časté a závažné kardiovaskulární onemocnění, které může být bezpříznakové, ale i fatálního průběhu. Většinou postihuje žíly na dolních končetinách, kde se vytvoří z původně volně a hladce proudící krve sraženina, která ucpe část žilního řečiště a blokuje žilní návrat z končetiny.
Rizikové faktory
*předchozí žilní trombóza nebo embolie
*nádorové onemocnění
*nedávný úraz
*operace
*omezená hybnost nebo imobilita
*vyšší věk
*užívání hormonální terapie obsahující estrogeny
*obezita
Léky po poradě s doktorem
Pokud jde o léky, k dispozici je celá řada těch, které mohou zabránit vzniku žilní trombózy. „Užití by však mělo být individuální, po posouzení ošetřujícím lékařem, protože tyto léky mohou mít vedlejší nežádoucí účinky. Preventivní použití oblíbeného aspirinu je sporné, jeho efekt na prevenci žilní trombózy není v porovnání s ostatními účinnými preparáty ani třetinový,“ vysvětluje MUDr. Matuška.
