Křemešník: Magický kopec Vysočiny
9 fotografií
Je to jeden z nejvyšších kopců Vysočiny. Křemešník (765 m n. m.) s poutním kostelem Nejsvětější Trojice, roubeným poutním hotelem, rozhlednou Pípalkou (40 m) a Větrným zámkem sochaře Josefa Šejnosty z roku 1930 je jedním z nejzajímavějších míst na Pelhřimovsku. Vydejte se na výlet.
„Je doslova magickým místem,“ usmívá se členka správní rady Matice Křemešnické Magda Vaňková. „Snažíme se oživit duchovní rozměr Křemešníku, kam v minulosti směřovali poutníci ze širokého okolí,“ vypráví o práci spolku Vaňková. Dodnes poutníci pod Křemešníkem na křížové cestě vyhledávají Zázračnou studánku a její vodu s údajně léčivými účinky. Když se ponoříme do minulosti, najdeme zmínky o tom, že na úpatí vrchu dolovaly rody Rožmberků a Trčků z Lípy stříbro. Z jedné ze zasypaných štol pak vyvěrá pramen. A podle jedné ze zdejších pověstí se zde během války zastavil raněný voják. Když si umyl rány, rychle se zahojily. Tato pověst dala vzniknout potnímu místu. Jenže na Křemešník proudily davy už dříve, od roku 1555 byla na vrchu postavena dřevěná kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici.
Češi v květnu opět nakupovali za vyšší ceny: DRAŽŠÍ JSOU ZELENINA, MASO I …
Celý článekNA KLOUBY I NEMOCI ZRAKU KŘEMEŠNÍK
Říkají jí po staletí Zázračná studánka. Periodický pramen vyvěrá právě pod vrcholem Křemešníku (765 m .n. m.), co by kamenem dohodil od Pelhřimova. Lidé se k účinkům její vody uchylovali v dobách pandemií cholery. „Nejen v dobách pandemií. Voda, která je mírně radioaktivní a obsahuje malé množství stříbra, prý pomáhá na kloubní onemocnění a nemoci zraku,“ vysvětluje místní znalec z nedalekého Putimova Miroslav Marek (58). Dobře ví, o čem mluví. Vždyť jako kluk si v kapli postavené nad pramenem čítával děkovné dopisy vodou vyléčených lidí... Studánka většinou začíná téci o Vánocích, na přelomu května a června pak pokaždé trojice trubek v kamenné zídce vyschne. Letos však voda z trubek vytryskla těsně před vypuknutím koronavirové pandemie a přestala téci v den, kdy vláda začala uvolňovat bezpečnostní opatření. No, není tohle zázrak?
PÍPALKA
Na vrchu Křemešník stojí v nadmořské výšce 765 m n. m. ocelová vojensko-telekomunikační věž. Ční do výšky 52 metrů, přičemž na vyhlídkovou plošinu ve 40 metrech se dostanete po vydupání 205 schodů. Už ve 30. letech 20. století byla na Křemešníku postavena první, 25 metrů vysoká dřevěná měřičská věž, která v roce 1940 začala sloužit jako rozhledna. Po několika letech však byla stržena. Po listopadu 1989 se o možnost stavby rozhledny zajímal předseda pelhřimovského KČT Pavel Pípal (později byla rozhledna pojmenována na jeho počest jako Pípalka). Stavba byla zahájena v listopadu 1992 coby společný projekt Klubu českých turistů a armády ČR. První turisté na ni vystoupali 3. června 1993 při křemešnické pouti.
JESKYNĚ POUSTEVNÍKŮ
Na Křemešníku je historicky doložen pobyt poustevníků, kteří se zde střídali do roku 1803 a patřili k františkánským terciářům nebo k ivanitům. Dnes se ukazuje nedaleko kapličky nad studánkou zbytek hornické štoly, která měla sloužit coby jejich příbytek.
9 fotografií
