Margita Hlaváčiková: Děvčátko z komunistické desetikoruny slaví 70!

Dvě nerozlučné kamarádky zapózovaly v roce 1958 malířce Márii Medvecké (†72). Až do roku 1988 pak byly zvěčněné na československé desetikoruně. Nyní mladší z děvčat, Margita Hlaváčiková, oslavila sedmdesáté narozeniny. Jak na svou tehdejší slávu vzpomíná?
Když si umělkyně Margitu a Martu Cisárikovou (71) ze slovenského Tvrdošína vybrala, bylo jim pouhých devět a deset let. Hrály si na dvoře domu, kde bydlela a měla ateliér. Malba trvala celédva roky a děvčata pózovala jednou, někdy dvakrát týdně.
Ulily se ze školy
„Postupně nás to přestá
valo bavit. Paní Medvecká nám za odměnu dávala cukrovinky, někdy nám dala dvě nebo tři koruny na sladkosti. Jako dětem nám to stačilo. A líbilo se nám, když nás vzala z vyučování,“ popsala Margita Hlaváčiková, která v neděli oslavila sedmdesátku, slovenskému serveru cas.sk.
Plína na hlavě
Na desetikoruně je vypodobněná s šátkem na hlavě. Při pózování jí ale malířka uvázala místo šátku plenu! „Proč, to nevím, asi plenka více vynikla,“ řekla bývalá učitelka v mateřské škole.
Bankovka začala platit v únoru 1960. „Táta si vždy, když se vrátil z hospody, pochvaloval, že si za mě něco dal,“ dodala Hlaváčiková. Podobnou vzpomínku má i Cisáriková: „Když se mi narodily děti, rodiče jim dali desetikorunu se slovy: Kup si za maminku zmrzlinu.“
Vyměnil je až básník
Dívka v šátku měla představovat starou Oravu, kde děvčata i malířka žily. Druhá dívka v pionýrském šátku zase novou dobu. Na rubu je pak Oravská přehrada. Desetikoruna platila neuvěřitelných 28 let, od roku 1988 byla vyměňována za bankovku s podobiznou slovenského básníka Pavola Országha Hviezdoslava (1849 – 1921).
Dodnes píšou sběratelé
Různí sběratelé z Česka i Slovenska jim posílají staré desetikoruny a žádají o podpis. „Někteří vloží do obálky peníze i na známku, abychom neměly žádné výdaje. Podepisujeme se naším příjmením za svobodna,“ usmívá se Margita.
Šlechtična národní umělkyní
Akademická malířka Mária Medvecká (1914 – 1987) pocházela ze šlechtického rodu Medveckých z Medvedzieho a Malého Bysterca. V padesátých letech se ale věnovala i angažovaným tématům socialistického realismu a zobrazovala také prostý lid rodné Oravy. Proto v roce 1974 obdržela titul národní umělec.