Masožravky v botanické zahradě v Troji: Největší »slupne« i myš!
Predátoři rostlinné říše si smlsnou na mouchách, pavoucích, a stráví dokonce i myš! Účinné smrtonosné pasti více než stovky druhů masožravek můžete obdivovat v botanické zahradě v Troji.
Rafinované pastičky masožravých rostlin fungují na dvou principech. „Aktivní pasti mají například mucholapky podivné, které kořist bleskurychle sevřou v pasti a pak ji začnou trávit,“ vysvětlil Vlastimil Rybka, kurátor výstavy. „Naopak pasivní pasti láčkovek nemusí dělat vůbec nic, ani víčko nezavřou, jak si obvykle lidé myslí,“ dodává Rybka s tím, že kořist nalákají na sladký pach, jenže na dně ji potom čekají trávicí šťávy a příliš kluzké stěny, než aby se oběť vyškrábala ven.Největší láčkovka je pak opravdu schopná pozřít i myš. „Jenže čím větší sousto je, tím větší existuje riziko, že trávicí šťávy rostliny ho nezvládnou rychle strávit a hnilobný proces skončí zkázou pasti,“ popsal Rybka.
Vodní past je vcucne
Bublinatky jsou malé vodní masožravky, jež lapají kořist do měchýřků, kterých má každá rostlina velký počet. Měchýřky mají na svém vstupu brvy citlivé na podřáždění, po kterém dojde k otevření záklopky a nasátí kořisti do nitra měchýřku pod tlakem.
Cvaknutí na prázdno
Pro mucholapku znamená každé cvaknutí značný energetický výdaj. Pokud však lapí kořist, stále je v kladných hodnotách. Když ji však jen polechtáte prstem tak, aby se zavřela, energeticky rostlinu rychle vyčerpáte. Znovu se otevřít jí pak trvá celý den. +
V čem nám Adéla lhala?
Film Adéla ještě nevečeřela, ukazuje, jak květ lidožravé rostliny umí lapit a pozřít i dospělého muže. Jenže ve skutečnosti masožravé pasti tvoří listy, nikdy květy těchto dravých rostlin. Květy naopak masožravky drží vysoko nad svými pastmi, aby náhodou nezahubily opylovače, které potřebují ke svému rozmnožování.
Kdy a za kolik?
Kdy? Do 22. září, 9 – 19 hodin
Kde? Skleník Fata Morgana i na rašeliništi v severní části venkovní expozice
Za kolik? Plné vstupné 150 Kč, snížené 75 Kč
