Jakub Prachař o natáčení filmu Prázdniny v Provence: Lachtana mám v genech!

Provoněný sluncem a lehce ovíněný i zhulený dojezd léta, to je nová česká komedie Prázdniny v Provence režiséra Vladimíra Michálka. Trojice kamarádů vyvádí plno skopičin, ovšem napříč diváckým spektrem tutově nejvíc zaujmou břišní kreace Jakuba Prachaře (33). A pak taky jeho lachtan, na to fakt stojí za to jít…
Jak jste přišel k té břišní ekvilibristice? Musel jste to pro film speciálně trénovat?
„Říká se tomu břišní vlna. To umí jen můj táta a já. Přenáší se to u nás v genech. Je to genetická výbava, která sídlí hned vedle genu, který zajišťuje, že vypadáme jako lidi.“
Vlníte břichem, ale máte i dokonale zvládnutého lachtana. Ten film vám musel dát zabrat.
„Ani ne, právě z toho důvodu, že je to rudiment (zbytečný tělesný vývojový pozůstatek – pozn.) našeho rodu. Máme geny na břišní vlny i na lachtana. Roman Holý, který dělal k filmu hudbu, si myslel, že to umí jako jediný na světě. No a teď je překvapený, protože to umíme tři!“
„Ještě musím dodat, že ten gen pochází z Indie. Ale jak se dostal k Prachařům a Holým do Čech, to nikdo netuší. Jinak v běženém životě se projevuje ve chvíli, když jsme ve stresu, anebo úplně v pohodě. Prostě si dáme lachtana.“
Jste lepší vy, nebo tatínek?
„V lachtanovi jsem lepší než otec, operovali mu totiž plotýnku a už není zdaleka tak pružný jako v mládí.“
Rozhovor v plném znění si můžete přečíst v tištěném Nedělním Aha!.