Desetiměsíční dcerku hodila do šachty
Svou nemanželskou dcerku Toničku, narozenou 11. února 1865, zavraždila služka Marie Hubáčková (20) z Lubné na Rakovnicku. Před vánočními svátky, 21. prosince téhož roku, děvčátko vhodila do uhelné šachty, naplněné vodou.
Byl to příběh mladých chudých lidí, kteří se měli rádi. Marie Hubáčková se zamilovala do jistého Františka Piedermanna a počali spolu děcko. Když se dívenka narodila, dostala jméno Antonie, ale štěstí svým rodičům nepřinesla. Potíž byla v tom, že Piedermann třel bídu s nouzí, vydělával málo a nemohl tudíž Hubáčkovou s dcerkou podporovat. Ta si proto zoufala a rozhodla se dítě sprovodit ze světa. To také udělala a milenci přitom namluvila, že děcko zemřelo.
Vražedkyni ale tížilo svědomí. A to natolik, že koncem dubna následujícího roku se Piedermannovi přiznala, co udělala, a hned ho také žádala, aby vše oznámil četníkům. Dne 1. května 1866 byla mrtvolka Toničky vyzvednuta z šachty. Ukázalo se, že měla roztříštěnou lebku. Zemský soud v Praze Marii Hubáčkovou odsoudil pro zločin dokonané vraždy podle paragrafu 134 a dle paragrafu 136 trestního zákoníku ji poslal na šibenici.
