SUCHÝ ÚNOR ULEHČÍ NEJEN JÁTRŮM...
Měsíc únor je již několik let zasvěcený akci Suchý únor. Ne všichni se ale do ní zapojí, obvykle je to 13 % populace. Na to, že všichni vědí, že alkohol tělu neprospívá a že Češi patří mezi největší konzumenty alkoholu ve světě, to není mnoho. Věděli jste, že půl milionu obyvatel ČR pije alkohol v míře, která ohrožuje fyzické i duševní zdraví? Navíc je u nás denně hospitalizováno 12 lidí s onemocněním jater způsobeným alkoholem a z toho 5 lidí nemoci podlehne. Už jen tato čísla by mohla být důvodem, proč vynechat alkohol a také stravou ulehčit svým játrům, a to nejen během února.
Jak fungují játra
Játra jsou součástí trávicí soustavy a zároveň největším orgánem v dutině břišní, u dospělého člověka mohou vážit 1,3 až 1,6 kg. Vývod jater ústí do tenkého střeva a do žlučníku. V játrech se tvoří žluč, která je nezbytná pro trávení tuků a která je pak odváděna do žlučníku. Jsou tedy důležitá v závěrečné fázi trávení potravy a při detoxikaci organismu, tj. vylučování odpadních produktů metabolismu a odbourávání toxinů z těla, jako jsou např. léky, alkohol, případně drogy. „Více než 90 % alkoholu se odbourává přímo v játrech, což při nadměrném pití vede k poškození jaterních buněk a postupné ztrátě jejich funkce,“ upozorňuje praktický lékař MUDr. Michal Lazák. Játra sice mají velkou regenerační schopnost a člověk může žít i např. jen s méně než polovinou zdravé jaterní tkáně, ale nelze na to dlouhodobě spoléhat.
V čem alkohol škodí
Obvykle se potíže s játry projevují nespecificky od nechutenství, nevolnosti, nadýmání, únavy až po bolest v pravém podžebří, krvácení do dutiny břišní a po žloutenku. Nejčastější jsou akutní a chronické záněty, žloutenky – hepatitidy. Hepatitida A, B a C jsou virová onemocnění, jejichž vznik s užíváním alkoholu nesouvisí.
Zánět jater způsobený užíváním alkoholu (alkoholová hepatitida) se také projevuje obdobně a často končí cirhózou jater, kdy játra už jsou tak zjizvená, že nemohou regenerovat a nemohou vykonávat žádnou ze svých funkcí. Jde o nevratné poškození jater, kdy jaterní tkáň zbytní a hrozí selhání jejich funkce. Může končit i smrtí. Nejčastější příčinou selhání funkce jater je právě alkohol, při jehož nadměrné konzumaci se orgán musí mnohem více namáhat, aby z těla odboural toxiny, a buňky regeneraci nestíhají. Navenek se cirhóza projevuje svěděním kůže, tendencí k tvorbě modřin, erektilní disfunkcí, zvětšením prsou u mužů, úbytkem svalové tkáně, psychickými změnami. Léčit se dá jen odstraněním poškozené části, nebo transplantací celých jater v případě, že jsou postižena celá játra. Dalším rizikem souvisejícím s alkoholem je ztukovatění (steatoza), kdy jsou játra obalena nadbytečným množstvím orgánového tuku a nemohou správně vykonávat svou funkci. Obvykle souvisí také s obezitou, vysokým tlakem, aterosklerózou, vyšší hladinou cholesterolu v krvi a cukrovkou 2. typu. Může se projevovat zvýšenou únavou, nervozitou, svěděním kůže, občasnými bolestmi vpravo pod žebry. Zhruba 2 % Čechů ročně umírá na chronické záněty jater a jaterní cirhózy, nejčastěji jsou to muži ve věku 35 až 55 let. Další zdravotní rizika plynoucí z konzumace alkoholu jsou záněty žaludku, žlučníku, střev, slinivky břišní, cukrovka, některé druhy rakovinných nádorů, jako např. rakoviny dutiny ústní, jazyka či hrtanu, ale i žaludku a střev.
Trpí i další orgány
Alkohol má negativní vliv na funkci nervové soustavy a mozku, kdy utlumuje mozkovou aktivitu, zpomaluje reakce či zhoršuje paměť. „Ethanol posiluje odpověď receptorů na inhibiční neurotransmiter, čímž dochází k útlumu mozkové aktivity, a snižuje také funkci glutamátu, který hraje klíčovou roli v náladě, myšlení a společně s dopaminem, acetylcholinem, serotoninem a noradrenalinem reguluje také motoriku a rovnováhu. Z tohoto důvodu opilý člověk často není schopen plně ovládat své pohyby, mění chování a pociťuje značné zpomalení svého uvažování. Stav opilosti je ale velmi individuální a závisí na řadě faktorů,“ shrnuje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí také na vývoji genetických testů a testování střevního mikrobiomu v Chromozoom. Také hormonální systém není před pitím alkoholu plně v bezpečí, narušuje produkci testosteronu a estrogenu, což má vliv na správnou funkci metabolismu a regeneraci tkání a dochází k poškození buněčných membrán a DNA. „Alkohol navíc snižuje hladinu důležitých antioxidantů, narušuje rovnováhu dopaminu a serotoninu, vyčerpává vitamíny B1, C, a hořčík a také zhoršuje zánětlivé procesy v těle,“ dodává genetička Barbora Procházková. Obzvlášť nebezpečný je alkohol pro střevní mikrobiom, kdy snižuje počet prospěšných bakterií např. Laktobacilů a Bifidobakterií a naopak podporuje růst patogenních druhů, jako jsou například Escherichia coli či Clostridium. Kvůli tomu mohou střeva ztrácet svou ochrannou bariéru, a stávají se tak propustná a náchylná ke vzniku zánětů. Střevní mikrobiom se do jisté míry zvládne obnovit sám, je vhodné pomoci mu vyváženou stravou. Konzumace alkoholu také zhoršuje kvalitu spánku, a to i když po alkoholu rychleji usnete. „Alkohol nejvíce narušuje spánkovou fázi zvanou REM, která je velmi důležitá především pro správnou regeneraci mozku a centrální nervové soustavy. Pokud ji jakýmkoliv způsobem oslabíte, budete mít problémy s koncentrací v průběhu následujícího dne,” dodává Barbora Procházková.
Jak ovlivňuje genetika slony k alkoholismu a na co dalšího si dát pozor najdete v tištěném APŽ číslo 8.
