Když hlava vynechává - Jak na trénink paměti a jak se starat o mozek?
Každý občas něco zapomeneme, nebo se špatně soustředíme. Když se ale začnou chyby množit, je potřeba se zamyslet, zda je s námi všechno v pořádku. V období před svátky i během nich jsme si v touze mít všechno perfektní moc neodpočinuli, teď se na nás zase valí nové úkoly a k tomu jsme si možná dali nějaké tvrdé novoroční předsevzetí. Stres, vyčerpání, nedostatek spánku a psychická nepohoda jsou však příčinou toho, že jsme přetížení a mozek nám přestává sloužit, jak by měl. Odtud je krůček z mnoha dalším onemocněním. Co našemu mozku škodí, a co naopak prospívá? Jak dobře spát a zlepšit svou paměť? Naši odborníci poradí!
Trénink pro paměť
Se stresem souvisí i vynechávání paměti, kdy řadu věcí děláme automaticky, bezmyšlenkovitě a pak si nejsme jistí, zda jsme úkon provedli, či ne. Zhoršování paměti také souvisí s používáním moderních technologií. Internet, mobilní aplikace, dokonce umělá inteligence nám sice ulehčují život tím, že nám rychle a celkem spolehlivě dodávají potřebné informace, které jsme dříve museli mít v hlavě. Našemu mozku ale nečinnost nesvědčí, a když ho pravidelně neprocvičujeme, zvyšujeme tím riziko vzniku demence, Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby. Pomoc je poměrně jednoduchá – nespoléhat se ve všem na technologie. Pro začátek si můžeme zkusit zapamatovat pár telefonních čísel například na rodinu, vyzkoušet svou orientaci podle mapy nebo si napsat seznam úkolů a zkusit si ho zapamatovat. Pokud už si sami na trénink paměti netroufneme, můžeme si nechat pomoci odborně, například v kurzech. „Paměť se dá trénovat v každém věku, jen je potřeba vědět, jak na to. Lidé, kteří přijdou na kurz trénování paměti, často pochybují o svém mentálním potenciálu, my je ale hned na první hodině přesvědčíme, že jsou si schopni zapamatovat mnohem více, než si mysleli. To jim zvýší sebevědomí a také zlepší kvalitu života,“ říká Ing. Dana Steinová, zakladatelka Centra celoživotního vzdělávání, které kurzy trénování paměti pořádá.
Aby nám to myslelo…
Strava: Na podporu funkce mozku a nervové soustavy jsou vhodné čerstvé potraviny bohaté na omega-3-mastné kyseliny, vitamin C a D, draslík a antioxidanty.
Dostatek kyslíku: Kromě živin z potravy potřebuje mozek ke správnému fungování také dostatek kyslíku. K lepšímu soustředění může proto pomoci i krátké cvičení, například svižná chůze, díky čemuž se krev více okysličí a pomůže mozku pracovat na plný výkon. „Dostatečná fyzická aktivita po celý život je skvělou prevencí vzniku Alzheimerovy choroby,“ doplňuje doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D. z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK.
Spánek a relaxace: Součástí pracovního týdne by vždy měl být dostatek času na odpočinek, protože pokud nemá mozek čas na regeneraci, nemůže správně pracovat. Je potřeba si vyhradit dostatek času na spánek, dodržovat spánkovou hygienu – tedy spát v dobře větrané místnosti bez světla, televize a jiných technologií, mít kvalitní matraci a ložní prádlo. Relaxovat je pak potřeba jak pasivně, tak aktivně – při procházkách, sportu atd.
Sex v každém věku: Sexualita je přirozenou součástí života, ale často je to aspekt, který je přehlížen především v rámci seniorského věku. To že sexuální aktivita u starších ročníků pozitivně působí na kardiovaskulární systém, už mnohé studie prokázaly. Ty nejnovější dokazují, že sexuální aktivita ve vyšším věku pomáhá zlepšit náladu a kognitivní funkce, jako např. paměť. Sex je tedy skvělou prevencí depresí a demence.
Pozor na alkohol!
Velkým nepřítelem mozku a jeho fungování je alkohol, zvláště pokud se to s ním přehání. Sklenka vína nebo půl litr piva občas nevadí, ale každodenní konzumace už je na pováženou. Pokud jde o tvrdý alkohol, ten bychom měli pít jen výjimečně, nebo vůbec. V čem tolik škodí?
Vliv na mozek: Alkohol snižuje schopnost mozku komunikovat se zbytkem těla, schopnost racionálního myšlení, rozhodování, koncentrace či udržení rovnováhy. Dlouhodobá konzumace alkoholu poškozuje čelní mozkový lalok, který je zodpovědný za emoční kontrolu, krátkodobou paměť a úsudek. Také působí na mozeček, který zodpovídá za udržování rovnováhy a koordinaci. Zvyšuje také riziko vzniku cévní mozkové příhody.
Horší kvalita spánku: Po alkoholu sice lépe usneme, ale spánek nebývá dostatečně hluboký, aby tělo regenerovalo. To je důvodem únavy, kterou po večerním popíjení pociťujeme následující den. Alkohol se řadí mezi jednu z příčin nespavosti.
Psychické dopady: Opilý člověk ztrácí obvykle kontrolu nad svým jednáním, má sklony k agresivitě a násilí, může být nebezpečný sobě i druhým. Při nadměrném pití se člověk může dostat do stavu alkoholického okna, kdy mozek není dočasně schopný zaznamenávat vzpomínky. Po odeznění alkoholového opojení se pak mohou dostavovat pocity úzkosti a strachu.
Více čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 2.
