KREV - Dárcovství a transfuze
Už za starověku lidé považovali krev za zázračnou tekutinu s nadpřirozenými vlastnostmi. Například řecký filosof Aristoteles se domníval, že v krvi sídlí emoce člověka, staří Římané zase často pili krev umírajících gladiátorů, aby na ně přešla jejich síla. Ze středověku je známé takzvané pouštění žilou, pomocí kterého se léčily téměř všechny neduhy a které mělo zajistit rovnováhu tělesných tekutin. V současnosti se z krve zjišťuje velká skupina informací o našem tělesném zdraví, proto součástí většiny lékařských vyšetření je i rozbor krve. Velmi důležité je také dárcovství krve, které pomáhá zachraňovat životy prostřednictvím transfuzí.
Do historie
První úvahy o tom, že by transfúze krve mohla být léčebným postupem, se objevily v Anglii a ve Francii v 17. století. Původně však bylo zamýšleno její pomocí léčit duševní poruchy. První pokusy byly prováděny na zvířatech a následoval i přenos krve ze zvířete na člověka. V 19. století se tématu věnoval profesor porodnictví a fyziologie James Blundell, který jasně uvedl, že přenos krve lze provádět pouze z člověka na člověka. I tak byly některé transfuze neúspěšné a končily smrtí pacienta. Další průlom nastal zhruba o sto let později, kdy objevil biolog Karl Landsteiner krevní skupiny. Zjistil také, že pokud má dárce jinou krevní skupinu než příjemce, dochází v pacientově těle k nepříznivým reakcím. V tomto období se tématu věnoval i český psychiatr a neurolog Jan Janský, který zkoumal vztah mezi duševními poruchami a srážlivostí krve. Souvislost sice neprokázal, během svého výzkumu ale mimo jiné definoval čtyři základní krevní skupiny. V roce 1941 je pak objeven krevní Rh-faktor, jehož objev vysvětlil zbývající komplikace.
Krev pomáhá
Pokud člověk ztratí více než 40 % objemu své krve, jedná se o život ohrožující stav. Proto je dárcovství krve tak důležité, kdy zachraňuje život lidem při úrazech či operacích, pomáhá pacientům s různými závažnými chorobami včetně onkologických onemocnění a používá se i k výrobě některých léků. Odběr se provádí z předloktí na pohodlném lehátku a trvá 10 až 15 minut, během kterých přijde dárce o přibližně 450 ml krve.
Potřebná je i plazma
Dárcovství plazmy je dnes stejně běžné jako dárcovství krve. Je bezpečné a mnoho zemí, včetně ČR, má speciální centra pro dárcovství plazmy, kde se dárcům poskytuje péče a odborný dohled. Darovaná plazma se používá při léčbě popálenin a při úrazech, z bílkovin obsažených v plazmě se vyrábějí léky, které mají nezastupitelnou úlohu např. pro pacienty s hemofilií nebo s poruchami imunity, selháním jater a další, využívá se i při výrobě očkovacích látek.
Získání plazmy se rovněž provádí z předloktí a může být dvojí. Buď se oddělí až po odběru z darované plné krve, anebo lze plazmu separovat již během samotného odběru a zbytek složek (krvinky, destičky) se vrací zpět do organismu. Tomuto procesu se říká plazmaferéza, a protože se jedná o složitější proces, odběr trvá 45–60 minut. Během nich je odseparováno 650–890 ml plazmy v závislosti na hmotnosti dárce. Po odebrání je plazma až na 6 měsíců uložena do tzv. karantény. Toto opatření zaručuje bezpečnost pro příjemce, protože půl roku je bezpečné časové období pro případ, že by se u dárce projevilo nějaké onemocnění.
Tohle neplatí!
Častým mýtem je, že kvůli dárcovství plazmy klesá počet dárců krve. Není tomu tak. Jeden dobrovolník může darovat jak krev, tak i plazmu, jen musí dodržet potřebné rozestupy mezi odběry. V případě, že darujete krev, je nutné vyčkat čtyři týdny, než budete moct darovat krevní plazmu. Pokud chcete nejdříve darovat plazmu a následně krev, stačí počkat dva 2 týdny.
Podmínky pro dárce
Pro dárce krve i plazmy platí podobné podmínky. Těmi nejdůležitějšími jsou věk od 18 do 65 let (u plazmy by měl být prvodárce do 60 let), dobrý zdravotní stav, váha nad 50 kg. Vhodnost každého dobrovolníka posuzuje individuálně lékař při návštěvě odběrového zařízení. Krev mohou muži darovat 4x ročně a ženy 3x ročně s minimálně 10týdenním intervalem mezi odběry. Oproti tomu při dárcovství plazmy ztrácejí dobrovolníci pouze samotnou plazmu. „Darovat krevní plazmu lze podstatně častěji než samotnou krev, protože se v těle obnoví do 48 hodin,“ vysvětluje MUDr. Petr Vopata z Amber Plasma. V České republice je uzákoněno, že lze plazmu darovat každých 14 dní. U dárcovství obou tekutin platí, že před odběrem má dárce omezit tučné potraviny, zvýšit příjem tekutin, zároveň by však neměl odběr podstupovat nalačno. Krev ani plazmu nelze darovat v době těhotenství a kojení. Omezením může být také cestování do některých exotických zemí, po návratu z nichž, je potřeba nějaký čas počkat, než lze darovat krev. Podobné je to, pokud dotyčný podstoupil aplikaci tetování či piercingu, i zde se několik týdnů čeká, aby se předešlo riziku infekce. Limitující je i rizikové sexuální chování či historie užívání drog, což každý dárce vyplňuje předem v dotazníku.
Odměna pro dárce
Dárcovství plné krve je v České republice bezpříspěvkové, dárci ale získávají od zaměstnavatele placené volno, jako pozornost často dostává také občerstvení. Mnohé zdravotní pojišťovny rovněž odměňují dárce v rámci bonusových programů, dárce má navíc možnost odečtu ze základu daně z příjmu. V plazmaferetických centrech lze kromě těchto výhod navíc za každý úspěšný odběr plazmy získat finanční náhradu, která kompenzuje náklady, které souvisejí se vzniklým úsilím a vynaloženým časem. „V našich centrech, kterých je v rámci ČR v současnosti 12, mohou dárci získat finanční náhradu za každý odběr. Velmi si vážíme pravidelných dárců, které jako výraz vděku za jejich dobrý skutek odměňujeme navíc také v rámci věrnostního programu nejrůznějšími benefity,“ doplňuje Mgr. Radka Damašková, provozní ředitelka center Amber Plasma.
Celý článek o krvi čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 40.
