LEXIKON ZDRAVÍ: Vyznejte se v umělých sladidlech!
Umělá sladidla jsou látky cukerné povahy, které napodobují sladkou chuť a mají několikanásobně vyšší sladivost než běžný řepný cukr – sacharóza. V Česku je povoleno celkem 17 náhradních či umělých sladidel. Náhradní sladidla rozdělujeme na přírodní, kam patří fruktóza, sorbitol a další látky cukerné povahy obsažené hlavně v ovoci, a syntetická – vyrobená uměle, kam patří například aspartam, acesulfam nebo sacharin. Další dělení je pak na kalorická a nekalorická. Mezi nekalorická, která nemají žádný vliv na glykemický index, patří například Dianer (sacharin), Irbis Sweet (aspartam) nebo Syndi Sweet (směs aspartamu a acesulfamu). Mezi kalorická řadíme například Sorbit (směs sorbitolu a sacharinu) nebo čistou fruktózu.
Pozor na fruktózu
Ovoce, ve kterém je fruktóza obsažena, tělu určitě prospívá, ale i zde platí všeho s mírou. Fruktózu totiž při procesu trávení vychytávají játra, proto se cukr nedostává ihned do krve, nezvyšuje glykémii a nedává hned po jídle signál k vyplavování inzulinu. Při nadměrné konzumaci potravin s obsahem fruktózy se pak její přeměna v játrech může nepřímo podílet na ztukovatění jater a dalších vnitřních orgánů a na vzniku obezity. S tím souvisí i to, že fruktóza mnohem méně než glukóza stimuluje centra v mozku zodpovědná za pocit sytosti.
Přírodní sladidla
1. Stévie
Získává se z rostliny, která pochází z Paraguaye. Je vhodná na pečení i vaření. Alkaloid steviosid, který jí dává sladkou chuť, má sladivost 200 – 300krát větší než cukr. Stévie nepřispívá k tvorbě zubního kazu a je nekalorická, takže nezvyšuje hladinu glukózy v krvi a glykemický index zůstává na nule. V našich podmínkách lze stévii pěstovat i doma za oknem v květináči. Rostlina je odolná, jen nesnáší zimu. Dorůstá výšky do 75 cm. Nejvíce alkaloidů sladké chuti je obsaženo v listech, které se mohou používat čerstvé, ale i mražené nebo sušené.
2. Xylitol
Má podobnou sladivost jako běžný cukr, ale zhruba o 40 % nižší energetickou hodnotu. Do krve se vstřebává pomaleji, takže nehrozí hyperglykémie. Získává se buď z březové kůry, nebo z kukuřičných palic. Prodává se jako krystalický prášek např. pod názvem březový cukr. Často se s ním setkáváme i ve žvýkačkách.
3. Sorbitol
Přirozeně se vyskytuje v bobulovinách, např. vinných hroznech a podobně. Dnes se vyrábí i synteticky. Často se přidává do cukrovinek.
4. Inulin
Má o něco nižší sladivost než cukr (cca 0,7krát), má téměř nulovou kalorickou hodnotu a nezvyšuje hladinu glukózy v krvi. Živočišný organismus jej totiž neumí rozkládat a následně využít. Získává se z kořene čekanky a topinamburu. V malém množství prospívá zažívání, chová se ve střevech jako probiotické bakterie. Ve větším množství způsobuje, průjmy, křeče a nadýmání.
Syntetická sladila
1. Sacharin
Byl objeven koncem 19. století, jde tedy o nejstarší uměle vyráběné sladidlo. Ve vyšší koncentraci má hořkou pachuť. Získává se z uhlí. Používán byl hlavně za války (říkalo se mu cukerin) jako náhrada řepného cukru. Souvislost konzumace sacharinu se vznikem rakoviny byla studiemi vyvrácena.
2. Aspartam
Jde o nejprodávanější sladidlo. Je asi 200x sladší než cukr. Nevýhodou je, že není vhodný pro tepelnou úpravu. Působením tepla se z něj totiž uvolňuje metan, je tedy nevhodný pro lidi s některými metabolickými poruchami. Často se přidává do nápojů.
3. Neotam
Vyrábí se z aspartamu, je jeho novým nástupcem. Je tepelně stabilnější, nehrozí tedy uvolňování metanu a je vhodný např. i pro pacienty s fenylketonurií. Má dokonce 8 000x vyšší sladivost než cukr.
Škodí umělá sladidla?
Stejně jako u přírodních sladidel je největší problém jejich nadměrná konzumace. Při překročení denní dávky mohou způsobit plynatost nebo průjem, dlouhodobě nám pak mohou zvýšit chuť na sladké a po čase vybudovat i závislost. Náhradní sladidla jako taková nám tedy neškodí, pokud jejich konzumace bude umírněná. Vždy je ale lepší zvolit přírodní variantu cukerné povahy, která bude většinou obsahovat kalorie a zvyšovat glykémii.
Recepty s umělými sladidly najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 36 i na našem webu.
