Když děti odcházejí do světa - Jak jim to usnadnit?
Zhruba dvacet let jsme zvyklí mít své děti po našem boku a jejich každodenní blízkost je pro nás určitou samozřejmostí. Jednoho dne však přijde čas, kdy dospějí a odcházejí si zařídit život po svém, což je velkým milníkem nejen pro ně. Rodiče se musejí přetransformovat z rolí pečovatele, zaměřit se čistě na svůj partnerský vztah a dopřát sobě i svým ratolestem dostatek prostoru. To s sebou může navíc přinést také směs různých, ne vždy příjemných pocitů, se kterými bývá mnohdy obtížné se vyrovnat. Jak se s touto etapou vyrovnat a ustát ji jako rodič i pár?
Jak jim »vylétnutí« ulehčit
Odchod z domova dětem nejvíce usnadní naše důvěra v ně, že všechno zvládnou, a to včetně potenciálních potíží. Důležité také je zůstat jim na blízku, ale zároveň si dát pozor, aby je přehnaná péče nebo dokonce naše sebelítost naopak neodrazovala. „Udržování zdravého vztahu s dětmi, které odcházejí z domova, vyžaduje pochopení a respektování jejich potřeb a hranic, stejně jako práci na vlastní nezávislosti a pohodě. Důležité je zůstat v kontaktu, ale zároveň jim dát prostor růst a vyvíjet se,“ říká Mgr. Pipášová a přidává tipy, jak na to:
1. Stanovte očekávání
Otevřeně diskutujte s dětmi o tom, jak často a jakými způsoby si přejí být v kontaktu. Respektujte jejich potřeby a životní styl.
Buďte flexibilní ohledně toho, jak často se spojujete, a buďte připraveni přizpůsobit frekvenci komunikace podle potřeb vašich dětí.
2. Respektujte jejich nezávislost
Povzbuzujte děti v jejich nezávislých rozhodnutích a uznávejte jejich právo žít vlastní život. Vyvarujte se kritiky jejich volby, nedávejte nevyžádané rady.
Nedejte prostor sebelítosti. Zdržte se komentářů, které by naznačovaly, že bez nich nemůžete být šťastní, což by mohlo u dětí vyvolat pocit viny.
3. Najděte nové způsoby komunikace
Využívejte technologie – zkuste různé formy komunikace, jako jsou textové zprávy, e-maily, videohovory nebo sociální média, což umožňuje pravidelný, ale nenáročný kontakt.
Zkuste si domluvit více či méně pravidelné návštěvy nebo výlety, které jsou vhodné pro všechny zúčastněné, a dodržujte je, aby byly předvídatelné a respektované.
4. Buďte pozitivní a podporující
Když mluvíte se svými dětmi, soustřeďte se na příjemné zážitky a zajímejte se o jejich životy bez toho, abyste byli vlezlí nebo přehnaně zvědaví.
Podporujte je tak akorát. Dejte jim najevo, že jste tu pořád pro ně a připraveni podpořit je ve všem, co potřebují, ale nevnucujte jim svou pomoc.
5. Věnujte se svému životu
Soustřeďte se na své koníčky a rozvíjejte je. Zabývejte se aktivitami, které vás naplňují, baví a dávají vám smysl, aby vaše štěstí nezáviselo výhradně na dětech.
Začněte trávit více času s lidmi, se kterými je vám dobře. Nebraňte se rozšířit svůj sociální okruh a udržujte přátelství a zájmy, které nezahrnují vaše děti.
Zůstaňte v kontaktu, ale…
Nutno zdůraznit, že žádná pevně stanovená »norma« pro to, jak často by rodiče měli kontaktovat své děti, které odešly z domova, neexistuje. Každá rodina i jednotlivec jsou jedineční a frekvence kontaktu by měla odrážet potřeby a preference obou stran. Určitě zde proto není na místě se srovnávat s kýmkoli jiným. „»Normu« pro četnost kontaktu nejlépe určíte vzájemnou dohodou a s ohledem na individuální potřeby a hranice. Je důležité, aby rodiče byli vůči dětem podporující, ale nekontrolovali, a zároveň jim umožnili prostor pro samostatný život. Důležitá je také otevřenost k úpravám této »normy« v průběhu času, protože se okolnosti a potřeby mohou měnit,“ shrnuje odbornice. Jaké aspekty je dobré zvážit při určování, jak často byste se měli setkávat?
· Osobní preference
Některé děti a rodiče si přejí častější kontakt, zatímco jiní preferují méně častou komunikaci. Je důležité, aby si obě strany vyjádřily své potřeby.
· Životní styl
Zvažte, jaký životní styl vaše děti vedou. Jestliže jsou velmi zaneprázdněny prací, školou, nebo osobním životem, mohou preferovat méně frekventovaný, ale kvalitnější kontakt.
· Náznaky ze strany dětí
Sledujte, jak vaše děti reagují na vaše pokusy o kontakt. Jsou-li vždy zaneprázdněny nebo zdvořile zdárně ukončují rozhovory, může to být znakem, že by preferovaly méně častý kontakt.
· Dialog
Nejlepší přístup je zeptat se. Můžete otevřeně diskutovat, jak často by si obě strany přály být v kontaktu.
· Nezávislost
Uznávejte a podporujte nezávislost vašich dětí. Příliš častý kontakt může být vnímán jako nedůvěra ve schopnost vašich dětí vést samostatný život.
· Příliš mnoho pomoci
Pokud vaše děti nepožádaly o radu nebo pomoc, nabízet ji opakovaně může vést k pocitu, že nedůvěřujete jejich schopnosti řešit vlastní problémy.
· Smysluplný kontakt
Někdy může být lepší méně častý, ale hlubší a smysluplnější kontakt, který uspokojí potřeby všech zúčastněných, než povrchní denní kontakt.
· Hranice
Respektování hranic je klíčové. Pokud děti neodpovídají na zprávy nebo nezvedají telefon, nebo jakkoli jinak dávají najevo, že potřebují prostor, je důležité to respektovat.
