Petr Nárožný (86) - Vánoce s francouzskými holemi!
Je to už více než tři měsíce, co Petr Nárožný (86) nešťastně po představení Milionový údržbář upadl v hotelovém pokoji a skončil ve zlínské nemocnici v rukou lékařů. Zlomil si totiž stehenní kost a musel podstoupit velmi náročnou operaci. Cítí se sice už mnohem lépe, ale než bude zcela v pořádku, je před ním ještě dlouhá cesta. Na divadlo může herec zatím zapomenout. Sám přiznal, že bude rád, když bude do vánočních svátků chodit aspoň s holemi.
Nejasná budoucnost
Co však nyní vrtá Nárožnému v hlavě asi nejvíce, zda se ještě bude moct vrátit k divadlu. Bojí se toho, že by na jevišti už nemohl podávat takový výkon jako před tím. Herec totiž všechno vždy dělal a dělá naplno. Naznačil však, že za ty dlouhé měsíce léčení už ze své práce vypadnul. Naznačil, že sám neví, zda se na prknech ještě objeví. „Divadlo je kolotoč, ze kterého se špatně slézá a ještě hůř se na něj nasedá. A když už tam sedíte a fungujete, sesednout znamená se v životě zastavit. Což tak možná teď dopadne. S jistotou nevím, zda se vrátím ještě k divadlu. Mám teď prostě takový pocit a nedokážu odhadnout, jak se vyvine budoucnost,“ přiznal v rozhovoru pro idnes.cz. Byla by to však velmi velká škoda, kdybychom Nárožného už neviděli hrát. Podává totiž na jevišti neskutečné výkony. S divadlem však už jednou skončil, a to před dvěma lety. Po 42 letech svého působení se rozloučil s diváky v Činoherním klubu. Nejdříve se toho děsil, že herectví pověsí na hřebík, ale pak si to nechal projít hlavou a dnes to považuje za dobrý krok. „Přemýšlel jsem o tom, co to se mnou udělá, když se budu loučit. Jestli budu smutný nebo dojatý. Ale po 42 letech to všechno odplavalo kamsi pryč. A řeknu vám proč. Uvědomil jsem si, že z té velké herecké garnitury, kvůli které jsem sem nastupoval, zde nezbyl už nikdo. Všichni už dávno odešli. Navíc jsem si uvědomil, že by člověk tyhle věci měl brát přirozeně. Jsem starý a moc starých herců už nehraje,“ přiznal tehdy Nárožný.
Musí mít převahu
V Činoherním klubu sice herec tehdy skončil, ale dál hraje v Divadle Lucie Bílé a jezdí na zájezdy s hereckou agenturou. Vypadá to totiž tak, že bez hraní žít nemůže. Diváci ho totiž nabíjí energií a divadlo je jeho celoživotní vášní. Musí se však cítit dobře, aby podal stoprocentní výkon. A zatím tomu tak není. Proto mu návrat na prkna, co znamenají svět, tolik vrtá hlavou. „Jsem názoru, že herec může hrát i velmi starý, když je dobře obsazený, ale vždycky v sobě musí mít energetickou převahu nad divákem. Musí z něj jít něco, kdy divák cítí, že představení odehraje suverénně, přestože hraje křehoučkého staříka. Divák se nesmí o herce bát. Mě nic nenutí hrát, kromě vlastní ctižádosti a radosti z toho být mezi lidmi. Jeviště je magický prostor, kde vás během představení všechno přestane bolet. Divadlo nabíjí a ten pocit by mi asi chyběl,“ uzavřel Nárožný, kterého loni diváci mohli vidět na obrazovkách v pohádce Klíč svatého Petra. Pohádka měla premiéru na Štědrý den a Nárožný ztvárnil krále. Natáčení přitom vůbec nebylo snadné. Točilo se v létě a herec se v extrémních podmínkách potil v dlouhém plášti s kožešinou. I přesto to však dal. Přestože jeho léčba a rehabilitace bude nyní zdlouhavá, všichni věří, že se Petr Nárožný vše překoná a vrátí opět do hereckého světa. Vytvořil totiž nespočet nezapomenutelných rolí a pohádka jako S čerty nejsou žerty či seriál Hospoda, nesmí na obrazovkách chybět již tradičně každý rok.
Celý článek v tištěném APŽ číslo 51-52.
