Natálie Grossová (20) o nové lásce z Nizozemska, rodině i milovaném divadle...

S divadlem začala v osmi letech a od té doby ho neopustila. Řeč je o Natálii Grossové (20), herečce a zpěvačce, jejíž kariéra vystřelila už v útlém věku a od té doby se nezastavila. Velkou podporu měla u svých rodičů Šárky (53) a Stanislava (+45) Grossových, kteří jí v cestě za splněním snů pomáhali. V Londýně studovala muzikálovou školu, navíc je trojnásobnou mistryní světa ve stepu. Nyní je šťastně zadaná, lásku našla u nizozemského producenta, který vystupuje pod uměleckým jménem Hitmydm a nyní žije v Čechách. Co plánuje do budoucna?
Natálko, pojďme začít vaší novou láskou. Kde jste se s přítelem potkali?
„My jsme se znali už asi dva roky, ale teď jsme se potkali při práci, protože dělal na písničce Want It, kterou jsem teď vydala. Já jsem si ho přímo vyžádala, protože Patrik Dalton, se kterým také spolupracuju, se s ním zná a nějak jsme si padli do oka. Je hrozně fajn, milý a ještě k tomu šikovný. Začali jsme si psát a dali se dohromady. Já jsem byla předtím rok sama, protože jsem se ještě dostávala z mého předchozího vztahu, který neskončil úplně nejlépe, a potřebovala jsem být nějakou dobu sama. Teď jsem ale moc šťastná.“ (usmívá se)
Čím si vás tedy získal?
„Hlavně tím, že je hodně vyklidněný. Já jsem rozlítaná a strašný extrovert, tak potřebuju vedle sebe kliďase. Navíc máme společné zájmy, chápe moji práci a je na mě hodný.“
Jdete do vztahu vždy naplno?
„Vždycky jsem do toho šla naplno, i když to nedopadlo úplně dobře. Jinak by to přece ani nemělo smysl.“
Silné pouto máte i ke své rodině…
„Ano, rodina je pro mě nejvíc. Mám kolem sebe spoustu lidí, ale ne všichni jsou ti praví přátelé. Těch mám opravdu hodně málo a hrozně si jich vážím. A vztahy v rodině jsme měli vždycky dobré, i když jsme si zažili také pár nehezkých věcí.“
Nejvíc si asi rozumíte se svojí sestrou Denisou, ne?
„Jsme jak nejlepší kamarádky, nic lepšího si nemůžu přát. Ona ví o mně úplně všechno a já jsem za ni moc šťastná. Trávíme spolu hodně času, teď v létě poletíme společně i s mamkou na dovolenou do Itálie. Bude to taková dámská jízda.“ (usmívá se)
Když mluvíme o vaší mamince, byla to právě ona, kdo vám pomohl splnit si sen a stát se zpěvačkou a herečkou, že?
„Určitě. Bez mamky bych nebyla tam, kde jsem, protože mě všude vozila. Dělala mi taxikáře, program i servis. Je opravdu skvělá a já jsem šťastná, že ji mám. I ona je má nejlepší kamarádka.“
Váš tatínek ještě zažil váš vstup do showbyznysu. Jste ráda, že to mohl ještě zažít?
„Táta věděl, co chci dělat, protože to na mě bylo poznat už od útlého dětství. Pak jsem mu zpívala, i když na tom už nebyl nejlépe. Vždycky jsem přišla domů z divadla a řekla mu: Tati, tohle jsme dneska zkoušeli. Já ti to předvedu. Takže táta věděl, že se toho nevzdám. A věřím, že se na mě kouká ze shora a že mě podporuje i odtamtud.“
V kolika letech jste vůbec začala hrát?
„Bylo mi osm, když jsem začala poprvé hrát v muzikálu Bídníci v Goja Music Hall. Já jsem strašně moc chtěla dělat divadlo. vím, že většinou jsou to rodiče, kteří děti někam přihlásí, ale u mě to bylo naopak. Já jsem nutila rodiče, abych mohla hrát. Už ve školce jsem pořád zpívala a paní učitelky se pak mamky ptaly, jestli mě nechce dát někam do sboru.“ (směje se)
A to se stalo, viďte?
„Ano, začala jsem v Kühnově dětském sboru, pak jsem přešla na sólový zpěv a můj první konkurz do muzikálu byli pak ti Bídníci. Tím se to celé odstartovalo. Pak to byl Semafor, Divadlo Hybernia a tak dále. Spousta dětských rolí, a pak, když jsem dorostla, moje první dospělá role byla v muzikálu Ples upírů. Teď už si neumím vůbec představit, že bych byla bez divadla, protože ho miluju. A kromě toho chci začít pořádně svoji sólovou kariéru.“
My jsme se potkaly před představením muzikálu Okno mé lásky, který je mezi diváky hodně oblíbený. Koho v něm hrajete?
„Hraju Denisu, jednu z hlavních ženských rolí, a byla to pro mě velká výzva. Ta postava je sprejerka, bere drogy, s čímž já vůbec nemám zkušenosti. Trochu jsem i přemýšlela, jestli to vůbec vzít, ale nakonec jsem si řekla, že to vlastně bude zase něco jiného, a za mě je to zatím nejzábavnější muzikál, který jsem dělala.“
Muzikál je na hity Petra Jandy, to není úplně vaše generace…
Nejen o tom čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 26-27.