Iva Kubelková (44): Když mi ujedou nervy, umím zařvat!
V současné době ji vídáme v pořadu Tvoje tvář má známý hlas, kde se týden co týden »převtěluje« do známých osobností. Kromě toho Iva Kubelková (44) pravidelně moderuje Showtime na Primě: To je ale jen malá část z jejího profesního života, je také herečkou a zpěvačkou. A ač se může navenek zdát, že je extrovert, v soukromí se považuje spíš za tichého a přemýšlivého člověka. Iva má dvě dcery. Natálii bude letos osmnáct, mladší Karolíně bylo třináct. Otcem dívek je moderátorčin partner Georg Jirasek, se kterým Iva letos oslaví 20. výročí společného života.
Ivo, nyní vás můžeme vidět v Tváři. Jaký pocit z toho máte?
„Radostný. Třeba v prvním díle, kdy jsem byla převlečená za Pokáče, jsme se hodně nasmáli. Bylo to takové odlehčené a veselé, protože jsme to začali natáčet v době, kdy ještě ani nikoho nenapadlo, co se může stát. Potom jsme z toho měli velké obavy, jak to budou diváci vnímat v kontextu toho, co se aktuálně děje kolem nás. Ale na druhou stranu spousta lidí psala, že to bylo fajn odreagování od špatných zpráv, a za sebe si myslím, že se Tvář povedla.“
Bylo pro vás překvapení, že vás do soutěže oslovili?
„Mě už Simona Matásková, která Tvář dělá, dříve párkrát oslovila, jestli bych nechtěla účinkovat. Ale vždycky to nějak nedopadlo, až tentokrát na to byl časový prostor a všechno do sebe zapadlo.“
Ve druhém díle jste se převtělila do Lucie Bílé, měla jste trému?
„To samozřejmě! Pokaždé se ty lidi, které dobře známe, snažíme napodobit co nejlépe a nechceme, aby z toho byla ošklivá parodie. Proto jsem měla velkou radost, že jsem ten díl nakonec i vyhrála.“
Jak to teď u vás doma vypadá? Celé dny zpíváte a zkoušít?
„Přesně tak. (směje se) Pořád doma něco pěju, každý týden jiný žánr, do toho dělám takový podivný pohyby, které vlastně vždycky souvisí s tou postavou. Člověku to vleze úplně pod kůži a rodina to tiše trpí a moc mě podporuje.“
Máte dvě dcery, ta starší už jde ve vašich šlépějích a dělá úspěšně modeling. Jak se na to díváte jako maminka?
„Myslím, že se obě naše holky povedly, a já spíš řeším, aby byly lidsky kvalitní, aby to byly fajn holky, které si budou uvědomovat hodnotu života a hodnotu druhých lidí, a aby měly v sobě schopnost komunikovat a neztratit se. To, že dostanou někde příležitost, aby šly nějakou přehlídku nebo někde něco nafotily, tak to nechávám na nich.“
A mladší dcera už má nějakou vysněnou představu?
„Karolínce je třináct, ta ještě mladinká, ale myslím si, že ta si půjde rozhodně svou vlastní cestou. (rozesměje se) Všechno si udělá přesně tak, jak bude chtít ona, a já ji v tom podporuju.“
S dcerami si hodně rozumíte. Máte nějakou radu, jak toho jako rodič dosáhnout?
„Snažím se d dcerami hodně o všem mluvit, to považuji za základ. Nežijeme na obláčku, kde by bylo všechno ideální, ale jsme schopny si vše vyřešit nebo se k tomu nějak postavit. Jakmile u nich vycítím nějaké vnitřní problém, snažíme se je pojmenovat a mluvit o nich. Snažím se, aby z nich nezůstávaly podprahové pocity, které jsou nevyřčeny, třeba pocity křivdy. Komunikace je důležitá, i když to není vždycky příjemné. Kolikrát třeba dojde i k tomu, že křičím. Když mi ujedou nervy, umím zařvat, ale pořad se snažím najít cestu spíše skrze komunikaci.“
Stejně pohodový a fungující vztah máte i s partnerem?
„Popsala bych to takhle. Jestli já se můžu svému okolí zdát klidná a nad věcí, tak to ještě neznáte mého partnera. (usmívá se) On je pro mě kotva klidu a vyrovnanosti. Pro mě jedna z nejkrásnějších vět, které mi dcery řekly, byla: My jsme vlastně taťku nikdy neviděly se špatnou náladou. A to mě hodně dojalo. On je člověk, který kolem sebe šíří dobrou náladu a je hrozně moudrý.“
Opravdu všechno řeší s klidem a úsměvem?
„Ano. Jsme schopni o problémech mluvit, řešit je a na všem se domluvit. Občas se samozřejmě taky »poňafeme«, ale to se přiznám, že už ani nevím, kdy se to stalo. Vlastně si často opakujeme, jak jsme spokojeni, jak je to fajn, jak si užíváme drobných věcí, které by třeba někdo mohl považovat za samozřejmost. Jsme schopní si připomenout, že se máme rádi a rádi spolu trávíme čas.“
Vy jste ale také odjakživa pozitivní člověk s určitým nadhledem. To jste se naučila za ta léta v showbyznysu, nebo to máte v povaze odjakživa? To a mnoho dalšího najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 11.
