Veronika Kašáková (32) o životě v dětském domově, rodině i cestě k optimismu...
Splnilo se jí to, o čem vždycky snila! Veronika Kašáková (32) chtěla být v životě úspěšná a za tím si šla. Finalistka České Miss 2014 a modelka se dnes věnuje především charitativním projektům. Založila Nadační fond Veroniky Kašákové, který podporuje děti z dětských domovů, protože sama v takovém zařízení od čtyř do devatenácti let pobývala. Vždycky chtěla mít rodinu a děti. Dnes je šťastnou maminkou téměř ročního Matyáška, kterého má se svým dlouholetým partnerem Milanem Sovadinou. Čím vším si Veronika během života prošla? A jaké překvapení na letošní rok chystá?
Veroniko, co vás vedlo k tomu přihlásit se před osmi lety do České Miss?
„Asi vnitřní touha něco dokázat a taky několik předešlých odmítnutí v soutěži krásy. Já jsem se do podobných soutěží i konkrétně do České Miss hlásila od svých osmnácti let. A tím, že jsem uspěla kdysi u nás v regionu, tak jsem nějak cítila, že bych třeba mohla mít úspěch i jinde. Ale skutečnost byla jiná a trvalo to skoro šest let, než jsem se do finále dostala. Možná to bylo i o tom, že jsem potřebovala dozrát. Pak to vyšlo. Byla to nějaká moje ambice, splněný sen, který jsem chtěla žít.“
Dostala jste se do povědomí lidí, život se vám začal měnit. Jak jste to tehdy vnímala?
„Řekla bych, že se mi život začal měnit spíš až po vydání mé první knížky Zpověď: Z děcáku až na přehlídková mola. Byl to pro všechny trošku šok, protože jsem v ní otevřela hodně citlivé a osobní téma. Přestože nebyl záměr někomu ublížit, řada členů mé rodiny se k ní pak potřebovala vyjádřit, a to zase zraňovalo další lidi, včetně mě. Nějakou dobu jsem proto litovala, že jsem o tom začala veřejně mluvit, aniž by to bylo všechno zahojené.“
Vyrůstala jste tedy v dětském domově. Věděla jste tehdy, proč tomu tak je?
„Když jsou děti opravdu malé, tak jim to nikdo moc nevysvětluje. Ani mně tedy nikdo v pěti letech neřekl, že moje maminka bere drogy a že je lepší, abych byla tam, kde jsem, než se třeba uzdraví. Moje představa, proč tomu tak je, se odvíjela jen od toho, co jsem zaslechla od vychovatelek. Jinak to byl velký otazník, který ve mně zůstával do té doby, než jsem se s mojí matkou v devatenácti letech potkala.“
A co váš otec?
„Můj otec mě navštěvoval po celou dobu, co jsem byla v dětském domově. Každý den mi volal a každé prázdniny a svátky si nás bral s bratrem domů.“
S bratrem (moderátor Karel Kašák – pozn. red.) máte k sobě hodně blízko. Vídáte se často i dnes?
„Samozřejmě. Když se nevidíme, tak si v týdnu dvakrát zavoláme a píšeme si skoro každý den. Je to jeden z mých nejbližších a nejdůležitějších lidí v životě.“
Dnes už máte vlastní rodinu. Jak si užíváte mateřství?
„Jsem opravdu nadšená maminka, moc mě to baví a je to zatím to nejsmysluplnější, nejzábavnější a nejláskyplnější, co jsem kdy prožila. Nikdy jsem nebyla šťastnější. Těším se na každý den se svým synem.“
U Matyáška se projevila po narození nemoc zvaná fenylketonurie (vzácná dědičná porucha metabolismu, která se léčí speciální dietou – pozn. red.) Co vám nejvíc pomohlo se s touto situací vyrovnat a přijmout ji?
„Pomohl mi můj muž, otec Matyáška. Řekl mi, abych se dlouho netrápila něčím, co nemůžu změnit. Samozřejmě jsem první dny, možná měsíce, plakala, měla jsem v sobě spoustu otázek, ale můj chlapeček mi každý den dokazuje, že je v pořádku A pokud všechno dodržíme, jak nám lékaři doporučili a stanovili, tak může žít naprosto plnohodnotný život jako jeho vrstevníci, jen s tím rozdílem, že se bude jinak stravovat. Já už se v tom snažím hledat to pozitivní, už se zdaleka tak nebojím. Věřím, že všechno zvládneme.“
Přála byste si rodinu ještě rozšířit?
„Já jsem nikdy neměla vnitřně nastaveno, že budu mít dvě, tři nebo čtyři děti. Vždycky jsem chtěla být maminkou, vždycky jsem chtěla mít dítě, ale nikdy jsem nehlásala dopředu, kolik jich budu mít. Nechávám tomu volný průběh. Co se má stát, stane se, o tom už mě život mnohokrát přesvědčil.“
A co váš partner? Jak jste se vlastně poznali? To a mnohem více se dozvíte v tištěném Aha! pro ženy číslo 4.
