Jak je to se slavnou anketou? Takhle se podvádělo ve Slavíkovi!

Podvody, zákazy, cenzura a další komunistické švindly. Kupčení s hlasovacími lístky a později nákupy telefonních karet kvůli hlasování. Zlatý slavík je hudební anketa tradiční až kultovní. Jistě ovlivňovala vkus části národa, taktéž byznys v hudebním průmyslu. Vždy byla hojně diskutována a výsledky vedly i k debatám mezi lidmi a řevnivosti mezi hvězdami pop music. Každopádně je kvůli své historii vcelku zprofanovaná… Dnes už jde několik let o anketu Český slavík, nicméně skandály jsou tu pořád.
Pojďme se podívat, jak se v anketě podvádělo, co mají na svědomí komunisté, co manažeři zpěváků a kapela a co má třeba na triku obyčejná recese…
Slavík vznikl v 60. letech, kdy v Československu ještě nebyly hitparády ani hudební rádia. Byla tu jedna oficiální kultura. A ta druhá, alternativní či undergroundová. A o té se nesmělo mluvit. Proto třeba Plastic People of the Universe či Pražský výběr, protože muzikanti měli zákaz, Zlatého slavíka nikdy nemohly získat.
Speciální ideové komise zkoumaly texty písniček, neposlušní zpěváci měli zákaz a ti poslušní sbírali tituly zasloužilých umělců.
Ze Slavíka byla vymazána Marta Kubišová a třeba i Pražský výběr. Komunisté vždy uměli najít cestu, jak se umělců zbavit. Hlasy se sčítaly až do revoluce ručně, pytle s hlasovacími lístky nosili do redakce Mladého světa, tehdejšího nejoblíbenějšího časopisu, pošťáci na ramenou.
V létě 1965 přichází z vedení komunistické strany tajný příkaz omezit popularizaci Gotta a Pilarové. Ostřejší omezení s sebou nese až rok 1969. Výsledky se tehdy nesměly zveřejnit. V tisku se objevuje pouze malá zpráva o počtu hlasujících a hned vedle velká reportáž o úloze ženy v socialistické společnosti. Bylo to po vpádu sovětských vojsk do Československa a hudba se stala jedním ze symbolů odporu.
Tehdy vyhrála Marta Kubišová, ale nikdo se o tom nedověděl. Kubišové byl Slavík předán s omluvou až o 21 let později. „Do ankety bylo zasahováno shora, třeba z Českého úřadu pro tisk a informace, což byl vrchní orgán cenzora. Měli jsme nařízeno, jak to smí dopadnout,“ vypráví Miloš Matula, jeden z tehdejších členů redakce.
V roce 1970 měla opět vyhrát Kubišová. Redakce sloučila kategorie a vyhrál Gott. Lístky se jménem milované zpěvačky a symbolu Pražského jara se házely do koše. Nepřípustný byl i Karel Kryl, ten letěl snad ještě na poště do stoupy.Neoblíbený byl i Vladimír Mišík, v době své slávy strkali komunisté o pár míst dolů Jiřího Schelingera, protože měl dlouhé vlasy a nakřáplý hlas a nebyl právě vzorem pro mládež. I Václava Neckáře šikanovali, že měl také dlouhé vlasy!
Na indexu byla Yvonne Přenosilová, protože se vdala do západního Německa.
Když v roce 1986 utekl Matuška, smazali ho ze slavičího seznamu, ale přesto pro něj lidé hlasovali. Lístky se jako neplatné vyhazovaly. Ze znělky televizních Chalupářů tehdy odstranili jeho hlas a hrála se jen instrumentálně. Až do revoluce. Stejně tak u Rozpaků kuchaře Svatopluka.
• Podplácení tiskařů se stalo několikrát v historii. Vyjeli několik archů časopisu navíc a označili je jako vadné.
• Hromadné odesílání stejných tipů bylo prvně zjištěno v roce 1965. To ještě nebyly hlasovací lístky.
• Redakce proto zavedla hlasovací kupon a později dokonce tři v předem neohlášených číslech.
• Anketa byla dokonce zúžena na předplatitele, později znovu uvolněna a v roce 1984 se objevilo dalších 643 podvodných hlasů.
• V roce 1988 vyhlásil Ladislav Štaidl, že nebude vystupovat na koncertě, protože byly ovlivněny výsledky. Tehdy vyhrál Dalibor Janda, Petra Janů a kapela Citron. V té době ovšem velmi populární.
• A třeba v roce 2000 se na pátém místě před Dabem Bártou či Daliborem Jandou z ničeho nic zjevil Jarek Šimek, uměleckým jménem Shimi.
Slavík recesistický: Jak vyhrál Brňák Rudy Kovanda
Hlas dostal i kdekdo populární, přestože nebyl z branže. Tak například v roce 1973 skončila na 156. místě herečka Stella Zázvorková, 108. byl Vladimír Menšík a 88. skončila Jiřina Bohdalová. Hlasy dostávali Spejbl s Hurvínkem.
Herec Miroslav Donutil rád vypráví, jak Slavíka 1975 málem vyhrál Rudy Kovanda ze skupiny Los Brňos. Známý brněnský silák Franta Kocourek skutečně vymyslel akci, při níž měli lidé posílat hlasy Kovandovi. Skupovali Mladé světy, kde byl hlasovací lístek po celé Moravě a chtěli to natřít Pražákům.
Kovanda už v roce 1974 vyšplhal na 34. místo a dostal se tedy na oficiální seznam pro rok další. Patřil mu kód 021 a byl mezi Kornem a Laufrem. Hlasy chodily z Brna po stovkách, ale podle tehdejších členů redakce by stačily jen na třinácté místo. Ale i to bylo smazáno, Kovanda totiž neměl přehrávky před komisí. Ano, kdo chtěl figurovat ve Slavíku, musel mít přehrávky, schválené texty, koncertní činnost nebo vydanou dlouhohrající desku.
Rudy Kovanda skončil smutně. Dne 29. října 1989 ho u Žebětína srazil autobus, ze kterého předtím vystoupil. Byl společensky unaven a bylo mu 40 let.
Před pěti lety vyřadili z ankety zlínského muzikanta Rostislava Koplíka, protože dostal podezřelé množství hlasů. Stejně dopadla i jeho skupina Gibon. „Zjistili jsme, že existuje minimálně několik set kusů SIM karet, někdy i s telefonními čísly jdoucími po sobě, ze kterých neznámé osoby zasílaly hlasy do ankety ve prospěch Rostislava Koplíka a skupiny Gibon,“ vydala prohlášení
pořádající agentura Musica Bohemica. Podle pravidel tehdejšího Českého slavíka totiž může zaslat každý vlastník čísla mobilního telefonu jen jednu SMS. Nákupem několika telefonních čísel by pravidla porušil.
A jak to bylo loni s Řezníkem?
Raper Řezník dlouho vévodil anketě Český slavík 2013 v kategorii Hvězda internetu, a dokonce byl označen jako vítěz. Pořadatelé ale pozměnili pravidla a Řezníka vyřadili. Nikdo se neobtěžoval Řezníkovi sdělit proč a kdy byl vyřazen, a to i přesto, že samotnou anketu mezi svými fanoušky masivně propagoval (prý proto, že ho zajímalo, zda silná fanouškovská základna dokáže převálcovat soupeře z pop music). Pořadatel nejdřív mlžil, dodatečně ale vydal vágní prohlášení, že Řezníka vyřadil, protože v textech uráží skupiny obyvatel.