Prezidentské dcery: Jak to měly »hlavy státu« se svými »prvními slečnami«?
Většinou své tatínky nedoprovázely, stály v ústraní a jen zřídka plnily roli první slečny na Hradě, jako tomu bude v případě prezidentské dcerky Kateřiny Zemanové. Nicméně Alice Masaryková měla protokolární povinnosti a podobně i Milada Háchová. Jaké byly ostatní dcery našich prezidentů?
KATEŘINA ZEMANOVÁ (19)
»První dcera«, jak svoji ratolest nazval sám budoucí prezident, pochází z druhého manželství s Ivanou Zemanovou. Kačenka Miloši Zemanovi pomáhala v kampani, byla její součástí. Usmívala se a vylepšovala profil otce, co to šlo. V letech 2005 – 2012 studovala na soukromém gymnáziu PORG v pražské Libni. Po půlročním studijním pobytu v USA nesložila komisionální zkoušky z matematiky a vrátila se domů a přestoupila na Anglicko-České gymnázium.
NINA VEŠKRNOVÁ (35)
Nemanželskou dcerou Václava Havla (†75) je Nina Veškrnová, dcera bývalé první dámy Dagmar Havlové (59). Poprvé byla provdána za izraelského hudebníka Shavela Ad-Eda, její druhý manžel pochází z Holandska a údajně se poznali v Rakousku, kde byla Nina na studiích. Utajená svatba se konala v Anenském klášteře v Praze v roce 2008. Manželé mají dcery Sofii a Stellu. Nijak výrazně se neangažovala.
ZOE SVOBODOVÁ (87)
Narodila se v Užhorodě na Podkarpatské Rusi v prosinci 1924, kde Svobodovi osm let pobývali. Generál Ludvík Svoboda tu působil coby armádní expert. Jméno Zoe dostala od matky podle hrdinky Čirikovova románu Vyhnanství. Doma jí ale také říkali Zoja. Svoboda na oslavu jejího narození šel do lesa, zastřelil lišku a doma ji měli vycpanou až do jeho smrti. Během války se zapojila do odboje, pomáhala matce Ireně podporovat partyzány a parašutisty v okolí Kroměříže. O rok starší bratr Mirek zahynul za války v koncentračním táboře. Zoe Svobodová se vdala za diplomata a dlouholetého ministra kultury Milana Klusáka, působila jako profesorka na právnické fakultě, překládala z ruštiny a je uznávanou autorkou ekonomických statí.
MARIE A JIŘINA ZÁPOTOCKÉ
(*1911 a 1912 – 1957)
Prezident Antonín Zápotocký měl ve skutečnosti tři dcery. Nemanželskou Antonii mu sice doma časem prominuli, ale beztak z toho byl skandál. Raději si nechala říkat Táňa, aby nebilo do očí, že je Tonička po otci. Vrhla se totiž na politiku a potkávali se.
Dcery Máňa a Jiřina se narodily slabé, měl jen něco málo přes dvě kila. Máňa později onemocněla tuberkulózou a strávila rok v tatranském sanatoriu.
Zápotocký doma moc nepobýval, schůzoval a pracoval v kanceláři, tři roky si odseděl jako komunista - buřič, během války pobýval v Sovětském svazu a dcery ho tak měly raději, byl jim vzácnější. Dcera Máňa byla umělecky nadaná, ač otec proslul coby spisovatel, ona tíhla k výtvarným technikám. Dokonce si ji pozvali do Moskvy budovat textilní průmysl a ona tam také v roce 1930 ilegálně odešla a vydržela tam celých 6 let. Zápotocký na ni byl jaksepatří pyšný.
MARTA GOTTWALDOVÁ
(1920 – 1998)
Proslula především svým druhým manželstvím s ambiciózním aparátčíkem Alexejem Čepičkou (zemřel v roce 1990 ve věku 80 let), ministrem obrany a armádním generálem. Jinak ale byla »pilná« a zjevně jí imponovaly kariérní typy. Z prvního svazku s jugoslávským komunistou Djurdjevem měla dcerku, jíž přezdívali Batula (1944) podle knihy Hýta a Batul, což se s holčičkou tak sžilo, že dnes ani nevíme, jak znělo její pravé jméno. Pak žila nějaký čas s Bedřichem Geminderem, později popraveným v procesu se Slánským a spol., až ji uhnal Čepička. Toho si ale oblíbila hlavně její matka, hřmotná a primitivní Marta Gottwaldová. V podstatě jí ho »nacpala do postele«… Manželství bylo chladné, víceméně formální, Marta ml. povila ještě dvě dcerky, Alenu (1949) a Klementu (1952).
MILADA HÁCHOVÁ-RÁDLOVÁ
(1903-1989)
Podobně to bylo i v případě protektorátního prezidenta Emila Háchy, dcera Milada nahradila manželku, která zemřela ještě před nástupem Háchy do funkce. Byla sportovně a společensky založená dáma, sečtělá a inteligentní.
Milada se Háchu snažila přesvědčit, aby se kvůli zdravotním problémům funkce vzdal. Začaly se u něj totiž projevovat první příznaky arteriosklerózy, velmi těžce nesl i odchod své ženy. Neúspěšně.
Jezdila dokonce i za Karlem Hermannem Frankem (německý státní ministr pro Čechy a Moravu) a orodovalo u něj za propuštění lidí z koncentračních táborů. Po druhé světové válce a po smrti otce ve vězeňské nemocnici skončila na čas jako bezdomovec. Zemřela opuštěná 19. prosince 1989.
ALICE MASARYKOVÁ
(1879 – 1966)
Byla první slečnou země. Suplovala Tomáši G. Masarkovi první dámu Hradu. Alice Masaryková nesnášela prezidentovy přítelkyně. Když její otec v roce 1923 ovdověl, neuzavřel se do celibátu. Naopak, jevil o opačné pohlaví značný zájem, byl vitální. A Alice žárlila, dokonce mu otevírala poštu. Například spisovatelka a básnířka Oldra Sedlmayerová ji natolik iritovala, že se jí pokusila zakázat vstup do Lán. Karel Čapek jí nikdy neodpustil, že zasáhla cenzurně do jeho Hovorů s TGM!
V roce 1898 se zapsala na medicínu, jako jediná žena mezi padesáti muži! Po druhém semestru přešla ale na filozofii. „Nesnášela jsem, že musím nosit brýle. Děvče s cvikrem bylo vyřazeno ze společnosti pěkných dívek. Odložila jsem je a nic jsem neviděla, což při laboratorních pracích byla závada značná. Proto jsem přestoupila na studia filozofie,“ napsala ve svých pamětech. Považovala se za nehezkou intelektuálku, nevěřila si ve vztazích s muži.
Byla ješitná, nikdy se nesmířila s tím, že nevystoupila ze stínu otce. Žárlila na něho, milovala ho. Po jeho smrti se utápěla v depresích a museli ji léčit elektrošoky. Po únoru 1948 se odebrala do exilu. Zemřela v krajanském československém domě pro seniory v Chicagu 29. listopadu 1966. Bylo jí necelých 88 let.
